uvod

Důslednou kontrolou vozidla před jízdou chráníme sami sebe a to z hlediska právního, z hlediska bezpečnosti i komfortu jízdy.
Celé vozidlo obejdeme a kontrolujeme mechanické poškození kol, pneumatik, zrcátek, čistotu osvětlení, registrační značky atd.
Kontrolujeme dostatečného množství všech provozních kapalin, tj. olej v motoru, chladicí kapalinu, u lehkých nákladních automobilů případně i brzdovou kapalinu atd.
Kontrolujeme veškeré osvětlení vpředu, vzadu, osvětlení na přípojném vozidle, speciální svítilny například na ložné ploše atd.
Kontrolujeme nejrůznější speciálních zařízení, jako jsou vzduchojemy, akumulátory, bezpečnostní systémy, speciální zařízení nástavby apod.
Kontrolujeme uložení, úplnost a použitelnost povinné výbavy, případně i nepovinné avšak užitečné výbavy, a předepsané doklady.
Po nastartování motoru kontrolujeme zejména tlak vzduchu v brzdové soustavě a funkčnost brzd. Zajímá nás ale i správnost dalších údajů uváděných na přístrojové desce.
Kontrolujeme rovnoměrné uložení a upevnění nákladu, doklady vztahující se k nákladu, hmotnost nákladu vzhledem k dovolenému zatížení vozidla atd.

vyznam

Důslednou kontrolou vozidla před jízdou chráníme sami sebe a to z řady různých hledisek

Smyslem kontroly vozidla před jízdou je splnění jedné ze základních povinností řidiče, tj. povinnost užít k jízdě jen vozidlo, které splňuje stanovené technické podmínky.

Důslednou kontrolou vozidla tak de facto chráníme sami sebe a to z řady různých hledisek.

Z hlediska právního. Například při užití vozidla s neplatnou známkou ze stanice technické kontroly bychom byli propadající při řešení jakékoliv, i sebemenší mimořádné události. ^Poznámka

Z hlediska bezpečnosti. Například užití vozidla s poškozenou pneumatikou může přímo ovlivnit naši bezpečnost či bezpečnost ostatních účastníků provozu.

Z hlediska komfortu. Například nečitelná plocha zrcátek nebo nedostatek kapaliny v ostřikovačích nepříznivě ovlivní náš komfort za jízdy. Komfort řidiče však souvisí s prvky aktivní bezpečnosti, mezi něž pohodlí řidiče a dobrý výhled z vozidla určitě patří a tedy i zdánlivě nevýznamné opominutí může způsobit značné problémy během jízdy.

Máme-li provádět kontrolu vozidla důkladně a nic neopominout, je účelné si stanovit určitý postup a pravidelným opakováním si pak tento postup zažijeme. Postupujeme systematicky a jednotlivé úkony si rozdělíme do několika kroků.

celek

Kontrolujeme celkový stav – poškození, čistota, pneumatiky atd.

Mechanické poškození vozidla. Snažíme se odhalit poškození, které mohl způsobit například kolega (či my sami) při manévrování s vozidlem v předešlém dnu. Nevyjímáme ani vandalismus. Mnohdy řidiči končí směnu v pozdních hodinách a ve tmě neodhalí poškození, která jsou za denního světla viditelná na první pohled, například roztržená plachta, rozbité zadní svítilny apod.

Uzavření a zajištění stěn nástavby. Různá poškození a deformace mohou mít vliv na dosednutí zadních dveří, zadního čela, bočních stěn, upevnění plachty apod. Nejen pohledem, ale i tahem kontrolujeme uzavření a zajištění všech uzávěrů stěn a bočnic a připevnění a napnutí plachty. Do kontroly zahrneme i zajištění sklopné kabiny.

Kola a pneumatiky. Zaměříme se na mechanické poškození pneumatik i samotných disků. Při kontrole odpovídajícího nahuštění nezapomeneme na kolo rezervní. Indikátory opotřebení umístěné na dně hlavních dezénových drážek, z boku pneumatiky označené písmeny TWI, nás informují o maximálním přípustném ojetí pneumatiky. Je-li pneumatika ojeta až k těmto indikátorům (výstupkům), musíme zajistit její výměnu. Pozornost věnujeme i upevnění celých kol. Jsou-li matice kol opatřeny indikátory uvolnění, lze dotažení matic zkontrolovat i jen pohledem. ^Poznámka Popřípadě není od věci nasadit pracovní rukavice, uchopit kolo oběma rukama v poloze za pět minut jedna a zakývat kolem směrem k sobě a od sebe. Přitom nesmíme zjistit žádné vůle, které by svědčily o uvolnění kola, o volném ložisku náboje kola apod.
Na nápravě s dvoumontáží, tj. dvě kola na jedné straně nápravy, odstraníme cizí předměty případně zaklíněné mezi koly.

Blatníky a lapače nečistot. Od kol nemáme daleko k blatníkům a lapačům vody a nečistot. Šířka blatníků musí přinejmenším postačovat ke krytí celé šířky pneumatik. Nevyjedeme proto s takovými deformacemi blatníků, které by pneumatiku odkrývaly nebo umožňovaly styk blatníku s otáčejícím se kolem. Pevné uchycení kontrolujeme jak u blatníků, tak i u lapačů vody a nečistot, tedy „zástěrek“. Gumová nebo plastová „zástěrka“, která brání rozstřiku vody a bláta vzadu za jedoucím vozidlem, je samozřejmě na poškození či odtržení náchylnější.

Zpětná zrcátka. Už vzhledem ke svému umístění jsou v každodenním provozu vystavena značnému riziku mechanického poškození. Přesto, že jsou sklopná, mnohdy nevydrží nechtěný kontakt s větvemi stromů apod. Kontrolujeme neporušenost skel a jejich čistotu. ^Poznámka Po usednutí za volant i seřízení.

Čistota. V čistotě bychom měli udržovat nejen zrcátka, ale pokud je to možné i celé vozidlo, je to naše vizitka. Bezpodmínečně však musí být čisté zejména tyto plochy: Osvětlení. Některé nákladní automobily nebo autobusy jsou vybaveny ostřikovači předních světlometů. Nikdy však těmito ostřikovači neočistíme světlomety (např. od much) tak dokonale jako ručním čištěním. Přední světla čistíme proto, abychom lépe viděli a zadní světla proto, aby ostatní viděli nás.

Zasklení kabiny. Už jsme si řekli, že dobrý výhled z vozidla je jedním ze základních prvků aktivní bezpečnosti. Je tedy zřejmé, že prosklení kabiny, zejména přední okno, musí být dokonale čisté (to samozřejmě platí i o vnějších zrcátkách). Konstruktéři se snaží dobrý výhled řidiče za jízdy, při jakýchkoliv povětrnostních podmínkách, zajistit kvalitní stírací a ostřikovací soustavou. U ostřikovačů kontrolujeme správné nasměrování proudu kapaliny.

U stíračů kontrolujeme čistotu či kvalitu stíracích gumiček. Kvalitního setření čelního okna stírátky, bez šmouh, dosáhneme někdy jen očistěním smítek ze stíracích gumiček. Někdy je nutné vyměnit už nekvalitní stírací gumičky za nové (popřípadě včetně stírací lišty). Pokud bychom snad objevili poškození čelního skla ve stírané ploše větší než 20 mm, jednalo by se o závadu, která dle právního předpisu ohrožuje bezpečnost silničního provozu a vozidlo s takovým poškozením bychom nesměli v provozu užít (výjimku tvoří nouzové dojetí).

Registrační značky. Přední i zadní tabulku udržujeme v čistotě (a bez poškození) tak, aby značka byla čitelná za nesnížené viditelnosti na vzdálenost nejméně 40 m. Na zadní registrační značce je umístěna kontrolní červená nálepka s vyznačením měsíce a roku platnosti technické kontroly. Červená známka současně ověřuje i splnění emisních limitů. Místo dříve užívané zelené známky se do spodního prolisu registrační značky nalepuje od února 2017 ochranný prvek.

Únik provozních kapalin a náplní. I případný únik provozních kapalin souvisí s čistotou. Prosakující či unikající olej nebo nafta vytvoří v první fázi nejprve lesklou stopu na dané součásti. Ve druhé fázi se pak na unikající kapalinu nalepí prach. Obě fáze tedy poměrně snadno odhalíme i pouhým pohledem. Z tohoto hlediska kontrolujeme motor, převodovku, rozvodovku, kolové redukce, servořízení, hydraulická zařízení, palivový systém a případně systém centrálního mazání, je-li podvozek nákladního automobilu tímto systémem vybaven. Centrální mazací systém dodává mazivo k jednotlivým mazacím místům, tvoří jej rozvodné potrubí, u pohyblivých částí vysokotlaké hadice, rozvaděče, snímače tlaku atd. Kontrolujeme tedy jednotlivé části a spoje systému. V případě výraznějšího úniku některé z provozních kapalin můžeme najít dokonce i stopu na zemi pod vozidlem. Vždy platí, že při zjevném úniku paliva, oleje nebo mazacích tuků nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích.
Spojovací zařízení. Budeme-li zapojovat přípojné vozidlo, zahrneme do „vnější“ kontroly i kontrolu spojovacího zařízení. Závěs pro přívěs je rozebíratelným šroubovým spojem spojen s rámem vozidla. Kontrolujeme proto upevnění, funkčnost spojení a zajištění.

Jedná-li se o návěs, dbáme na dostatečnou vrstvu mazacího tuku na točnici. Dále se zabýváme kontrolou elektrického spojení a vzduchových a případně i hydraulických hadic. Propojovací prvky nesmějí mít takové prověšení, při němž by hrozilo jejich náhodné zachycení, prodření apod.

naplne

Kontrola dostatečného množství všech provozních kapalin (náplní)


Počet a umístění jednotlivých provozních náplní, stejně jako rozmezí, v němž se množství příslušné kapaliny musí pohybovat (obvykle rysky min. a max. na měrce nebo na vlastní nádobce) najdeme v „Návodu k obsluze a údržbě vozidla“. Je-li kapaliny nedostatek, bude samozřejmě nutné před jízdou příslušnou kapalinu (či jinou provozní náplň) doplnit. V opačném případě může dojít k poškození či nefunkčnosti příslušného zařízení. ^Poznámka Pozor ale, doplňujeme vždy jen takovou látku, kterou výrobce vozidla povoluje.

Stav paliva. U nákladních automobilů a autobusů se v drtivé většině jedná o motorovou naftu. Její množství udává palivoměr umístěný na přístrojové desce. U čerpací stanice pečlivě zvážíme, kterou pistoli uchopíme, z osobního automobilu můžeme být zvyklí tankovat benzin.

Motorový olej. Jedná se o jednu z nejdůležitějších náplní. Jistě už víme, že pokud by jednotlivé pohyblivé části motoru nebyly nepřetržitě promazávány, dojde k jejich zadření. Dostatečné množství kontrolujeme měrkou s ryskami, u novějších nákladních automobilů pak orientačně pohledem na displej umístěný na přístrojové desce. Při doplnění opět platí, že použijeme pouze olej předepsaný výrobcem vozidla.

Chladicí kapalina. Slouží k odvodu přebytečného tepla z motoru do chladiče. Jsou na ni kladeny různé nároky, jako je např. mrazuvzdornost. V současnosti proto bývá chladicí kapalina doplněna řadou aditiv (přísad), které zlepšují průtok kapaliny, chrání části chladicího systému před korozí a usazeninami, zabraňují stárnutí plastů a gumy, redukují škody vzniklé při úniku chladicí kapaliny do motoru atd. Při doplnění chladicí kapaliny je vždy vhodné použít výrobcem předepsané a celoročně užívané nemrznoucí směsi. V případě nouze použijeme k doplnění samotnou destilovanou vodu, následně je však nutné přidáním mrazuvzdorné přísady navrátit chladicí kapalině její mrazuvzdornost. Pokud bychom tak neučinili, hrozí při nízké venkovní teplotě zamrznutí chladicí kapaliny, tím dojde ke zvětšení jejího objemu, a vzniká nebezpečí vážného poškození (roztržení) nejen jednotlivých součástí chladicího systému, ale i částí motoru.

Brzdová kapalina (nebo minerální olej). Bývá užita u některých lehčích nákladních automobilů k přenosu síly (nebo části síly) na vypínací mechanizmus spojky nebo u vzduchokapalinových brzd. Dostatečné množství kontrolujeme pohledem na příslušnou nádobku s ryskami min. a max. U některých vozidel najdeme pouze rysku min.

Hydraulický olej. Někdy bývá užit u posilovače řízení (kontrolní měrka je zpravidla součástí víčka) nebo u sklápěcích vozidel ke zdvižení ložné plochy. Centrální mazací systém. Mazací místa pohyblivých částí vozidla jsou v tomto případě napojena na centrální mazací systém. Systém trvale přimazává jednotlivé pohyblivé části, které jsou vystaveny tření, tedy opotřebení, a prodlužuje tak jejich životnost. Kontrolujeme množství maziva v zásobníku. Kapalina do ostřikovačů. Vhodnější než voda jsou speciální přípravky, které sklo odmastí a lépe jej zbaví zbytků hmyzu. V zimním období musíme použít nemrznoucí kapalinu. Jsou-li na vozidle užity ostřikovače světlometů, použijeme nemrznoucí kapalinu určenou pro nižší teploty (- 30°C i - 40°C), protože náporem studeného vzduchu za jízdy klesá teplota na tryskách ostřikovačů světlometů na velmi nízkou hodnotu.

svetla

Kontrola osvětlení

Funkčnost světelných zařízení na přední části vozidla. Postup kontroly můžeme zvolit postupně od světel s nejmenší intenzitou (výkonem): Obrysová světla (24V-5W), Směrová světla (24V-21W), Světla pro denní svícení (často LED, případně 24V-21W), Potkávací světla (24V-55W), Dálková světla (24V-70W), Mlhová světla (24V-70W), ne všechna vozidla jsou však světly do mlhy vybavena. Funkčnost světelných zařízení na zadní části vozidla si můžeme vyjmenovat opět podle intenzity: Osvětlení SPZ (24V-5W), Obrysová světla (24V-10W), Světla pro zpětný chod (24V-21W), Směrová světla (24V-21W), Brzdová světla (24V-21W), Zadní světlo do mlhy (24V-21W). Funkčnost světelných zařízení na zadní části přípojného vozidla: Kontrolujeme stejná světelná zařízení jako na zadní části tažného vozidla, obvykle však schází zpětné světlomety.

Zvláštní a speciální světelná zařízení: Osvětlení ložné plochy. Osvětlení spojovacího zařízení pro přívěs. Světelné zařízení na zádi tahačů návěsů určené k osvětlení návěsů při zapojování vozidel do souprav. Hledací světlomet. Světelná zařízení autobusů (hromadné veřejné dopravy) poskytující informace o směru, čísle linky apod. Boční oranžová obrysová světla apod. Akustickou houkačku vyzkoušíme jen velmi krátce, s ohledem na denní dobu a lokalitu, v níž se nacházíme.

special

Kontrola některých speciálních zařízení

Nákladní automobil může být vybaven celou řadou různých zařízení, od hydraulického zadního čela, přes čerpadla autocisterny, zařízení autojeřábu, až například po elektronické systémy adaptivního tempomatu, kontroly slepého úhlu, bdělosti řidiče apod. V souvislosti s těmito speciálními zařízeními a systémy je opět nutné odkázat na „Návod k obsluze a údržbě“ příslušného vozidla. Jedině zde najdeme směrodatné informace o funkci, obsluze, kontrole a údržbě těchto zařízení. Mimochodem, „Návod k obsluze a údržbě vozidla“ může někdy obsahovat i několik set stran.

Dále si povíme něco o zařízeních či systémech, které nejsou až tak „speciální“ a vlastně je najdeme na každém nákladním automobilu.

Vzduchojemy. Plní funkci zásobníků stlačeného vzduchu, nejčastěji pro potřebu vzduchových brzd. Vzdušná vlhkost, která se do těchto systémů dostává, se zadržuje ve vysoušeči vzduchu. Pokud se kondenzát (zkondenzovaná vlhkost vzduchu, čili voda) objeví ve vzduchojemech, indikuje to špatnou funkci vysoušeče. U starších typů vozidel, kde se vysoušeče nepoužívají, a kondenzát se tvoří a usazuje ve vzduchojemech, je nutné jej před každou jízdou vypouštět. K tomu slouží ventil ve spodní části vzduchojemu. V zimním období by kondenzát mohl zamrznout a ovlivnil by funkci ventilků a membrán použitých v brzdové soustavě. V letním období by kovové díly začaly korodovat. Kontrolujeme a doplňujeme proto protimrazové a antikorozní náplně. Dále kontrolujeme vnější mechanické poškození (včetně koroze) a na štítku datum všech předepsaných zkoušek tlakových nádob.

Akumulátory jsou zásobním zdrojem elektrické energie. Za jízdy jsou dobíjeny provozním zdrojem, tj. alternátorem. Kontrolujeme upevnění akumulátorů ke karoserii vozidla, a dotažení a čistotu svorek kontaktů akumulátoru. Tzv. „údržbové“ akumulátory vyžadují kontrolu množství hladiny elektrolytu v článcích a případné doplnění destilovanou vodou. ^Poznámka

Čistič vzduchu brání vniknutí mechanických nečistot do pracovního prostoru motoru. Výrobci nákladních vozidel používají dva druhy čističů vzduchu. U mokrého čističe provádíme kontrolu množství a případného znečištění olejové náplně. V případě nutnosti olejovou náplň vyměníme za novou, před tím však jednotlivé části filtru vypereme v technickém benzinu. ^Poznámka U suchého čističe kontrolujeme stav filtrační (papírové) vložky, případně vložku vyfoukáme stlačeným vzduchem. Dále kontrolujeme upevnění a utěsnění vzduchovodů.

vybava

Kontrola povinné výbavy a předepsaných dokladů

Rozsah povinné výbavy, včetně zakládacích klínů nebo hasicích přístrojů u některých vozidel, je stanoven právním předpisem. Kontrolou jednotlivých částí se přesvědčíme o úplnosti povinné výbavy, správném umístění a použitelnosti. Například náhradní pneumatika musí být nahuštěna nejméně na tlak odpovídající nejvyššímu předepsanému huštění pneumatik na vozidle. Při přepravě nebezpečného nákladu je povinná výbava rozšířena o dopravní kužele, svítilnu atd.

Předepsané doklady dle zákona o silničním provozu, připomeňme si: Řidičský průkaz. Osvědčení o registraci vozidla. Průkaz profesní způsobilosti řidiče nebo záznam o profesní způsobilosti řidiče v řidičském průkazu (nejde-li o přepravu pro vlastní potřebu nebo o další výjimky stanovené právním předpisem). Doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o stanovené řidiče starší 65 let věku. V případech stanovených zákonem doklad o poslední technické silniční kontrole a doklad o poslední pravidelné technické prohlídce. Předepsané doklady dle dalších předpisů, případně v souvislosti s použitým druhem vozidla či přepravovaného nákladu: Doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Doklad totožnosti, tj. občanský průkaz nebo cestovní pas. V souvislosti s vozidlem či nákladem se pak může jednat o paměťovou kartu řidiče, nákladní list, průvodní list, doklad o oprávnění k podnikání atd. atd.

start

Kontrola po nastartování motoru

Sdělovače na přístrojové desce. Podle technické vyspělosti a výbavy vozidla lze při spuštěném motoru kontrolovat na sdělovačích v zorném poli řidiče množství motorového oleje, případně i jeho tlak či viskozitu, indikaci znečištěného čističe vzduchu, ověření správné činnosti centrálního mazání na různých mazacích místech, dobu plnění zásobních vzduchojemů, tlak v jednotlivých okruzích apod.

Kontrolujeme funkci posilovače řízení a vůli řízení. Maximální vůle řízení, tzn. dráha, po níž otáčíme volantem do okamžiku, kdy začnou reagovat kola vozidla, je stanovena předpisem. Ke zjištění přípustné (či nepřípustné) vůle v řízení můžeme použít metodiku používanou ve stanicích technické kontroly. Z ní vyplývá, že u starších vozidel (schválených před rokem 2002) s konstrukční rychlostí nad 100 km.h-1 nesmí mechanická obvodová vůle volantu při nastavení kol do přímého směru přesáhnout 18°. Ujasníme si, že 18° je 1/20 z 360°. Orientačně tedy u starších vozidel vůle v řízení kontrolovaná na obvodu volantu nesmí překročit 1/20 obvodu volantu. S ohledem na průměr volantu by se pak mohla pohybovat až kolem 80mm . U vozidel schválených po 1. 1. 2002 mechanická obvodová vůle volantu nesmí přesahovat při nastavení kol do přímého směru jednu pětinu průměru volantu (měřeno na obvodu věnce volantu). Kontrola brzd. Před započetím jízdy musí být provedena funkční zkouška brzd vozidla či jízdní soupravy, kterou provádíme nejlépe na rovině a mimo provoz. Kontrola parkovací brzdy. V prvním kroku zkusíme popojet s vozidlem ještě v okamžiku, kdy jsou pružinové válce bez vzduchu a parkovací brzda je zabrzděná, tím se ujistíme o dostatečné funkci parkovací (nouzové brzdy) pro případ závady provozní brzdy. Soustava pro parkovací brzdění musí udržet naložené vozidlo na 18 % stoupání nebo klesání. U vozidel určených ke spojení s přípojným vozidlem musí zařízení pro parkovací brzdění tažného vozidla udržet stojící jízdní soupravu na sklonu 12 %. Při ověřování požadované účinnosti parkovací brzdy jízdní soupravy použijeme kontrolní polohu ručně ovládaného brzdového ventilu. V této poloze zůstávají za pomoci stlačeného vzduchu odbrzděny pouze brzdy přívěsu nebo návěsu, avšak z pružinových brzdových válců tažného vozidla je vzduch vypuštěn a síla pružin brzdí pouze tažné vozidlo. Po doplnění vzduchu do všech okruhů vzduchových brzd kontrolujeme poslechem, zda neuniká stlačený vzduch. Kontrola provozní brzdy. Ve druhém kroku odbrzdíme ručním ventilem vozidlo a rozjedeme jej přibližně na rychlost chůze (cca 5 km.h^-1) a zabrzdíme. V případě poruchy provozní brzdy okamžitě uvedeme vozidlo do klidu nouzově, pomocí parkovací brzdy.

naklad

Kontrola nákladu

Samozřejmě, že kontrolu vyžaduje také uložení a upevnění nákladu. Jsme však v předmětu „Ovládání a údržba vozidla“, a tak se omezíme pouze na toto stručné konstatování. V opačném případě bychom kontrole nákladu včetně příslušných dokladů museli věnovat několik dalších stránek.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz