text

B 29

          

Zákaz stání

 

Značka zakazuje stání, tj. uvedení vozidla do klidu na dobu delší, než je doba nezbytně nutná k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob nebo k neprodlenému naložení a vyložení nákladu.

 

Je-li v dolní části značky v červeném kruhu uvedena doba, platí zákaz pouze v uvedenou dobu.

 

 

Zopakujeme si svými slovy, co je vlastně myšleno výrazem „zastavení“ a „stání“.

 

„Zastavení“ je časově neomezené uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení či vystoupení osob nebo k neprodlenému naložení či vyložení nákladu. Délka „zastavení“ tedy není omezena časem, ale délkou úkonu neprodleného nastoupení či vystoupení nebo naložení či složení.

 

„Stání“ je uvedení vozidla do klidu na delší dobu, než je neprodlené nastoupení či vystoupení nebo naložení či složení.

 

Přesné definice uvádí § 2 zákona, a to včetně dalších pojmů, například „zastavení vozidla“.

 

Z uvedeného vyplývá, že je-li dopravní značkou (nebo ustanovením zákona) zakázané zastavení, nutně to znamená i zákaz stání.

 

A naopak, kde je stanoven pouze zákaz stání, smíme v daném úseku zastavit.

 

Pozor, zákaz stání zdaleka nemusí být vyjádřen pouze uvedenou dopravní značkou.

 

Stání (společně se zastavením) je přibližně ve dvaceti různých případech zakázané také obecnými ustanoveními § 27 zákona. Stání je tak zakázané například v zatáčce, na vrcholu stoupání, na přechodu pro chodce a před ním, na mostě, v tunelu apod.

 

Zákaz stání (často i zastavení) de facto vyjadřují i některé další značky, svislé nebo vodorovné, některé z nich si připomeneme:

 

                  

 

             

 

Jen malé upřesnění. Jestliže například § 36 zákona uvádí, že na dálnici je zakázáno zastavení a stání jinde, než na místech označených jako parkoviště, pak tento zákaz začíná platit právě od značky „Dálnice“.

 

A co v místě zakázaného stání smíme či nesmíme? Zde je vybrána ukázka případů, ve kterých je zakázané samotné stání (nikoliv i zastavení):

 

                  

 

Jak už bylo řečeno, v úseku, v němž je zakázané samotné stání, smíme zastavit. Jestliže však dobu nezbytně nutnou k neprodlenému vyložení nějakého kusového materiálu prodloužíme například o přestávku, v níž si dáme kávu, pak už se nejedná o neprodlené vyložení. Ona přestávka je dobou uvedení vozidla do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení a tedy se už nemůže jednat o „zastavení“, ale jde o „stání“, přičemž stání je v daném úseku zakázáno, a tedy se jedná o dopravní přestupek.

 

Platnost značky „Zákaz stání“ je ukončena nejbližší křižovatkou, nebo může být ukončena toutéž značkou s dodatkovou tabulkou „Konec zákazu“, nebo může být ukončena, respektive nahrazena významem některé ze značek „Parkoviště…“

 

                       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr1

 

Zákaz stání platí jen pro pravou stranu pozemní komunikace.

Na jednosměrné pozemní komunikaci však smíme v příslušném směru jízdy zastavit a stát i vlevo.

(Samozřejmě za předpokladu, že zákazová značka není umístěna i u levé strany.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr2

 

Tato komunikace není jednosměrná a značka „Zákaz stání“ je trochu nelogicky umístěna v protisměru.

Přesto tato značka pro levou stranu komunikace platí a vyhláška toto umístění značky připouští.

Značka tudy přijíždějící řidiče upozorňuje na zákaz stání u levé strany, což platí i po otočení vozidla.

Řidič zaparkovaného bílého vozidla se dopouští dopravního přestupku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr3-otazka

 

Řidič bílého vozidla uvedl vozidlo do klidu, pak si se spolujezdkyní prohlédl nejnovější fotografie na mobilu

a poté spolujezdkyně neprodleně vystoupila, neprodleně si vyložila přepravované zavazadlo

a řidič ihned odjíždí. Dopustil se řidič bílého vozidla přestupku