|
Další úkony první pomoci
|
|
|
Péče o zraněného v bezvědomí, který dýchá
|
|
Do příjezdu zdravotnické záchranné služby musíme eliminovat riziko zadušení poraněného cizím předmětem v ústní dutine (zubní protéza, zvratky apod.), nebo zadušení zapadlým kořenem jazyka a dále riziko, že poraněný přestane sám dýchat.
Zkontrolujeme, že v ústech poraněného nejsou cizí předměty, které by bránily dalšímu dýchání. To můžeme udělat hned ve vozidle, případně i v poloze, ve které se poraněný nachází. Není-li to z jakéhokoliv důvodu možné, provedeme to mimo vozidlo.
|
|
|
|
|
|
Zprůchodnění dýchacích cest podpoříme – zajistíme mírným a šetrným záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti postiženého. To opět můžeme udělat ve vozidle případně na podložce mimo vozidlo, kde postiženého položíme na záda.
|
|
|
|
|
|
Je-li zajištěno dýchání dle předchozích bodů, volíme polohu, v níž budeme poraněného sledovat do příjezdu záchranné služby:
Poraněného jsme ponechali ve vozidle (v polosedě). Vhodné při podezření na zlomeniny různého druhu.
Tzv. zotavovací poloha. Užijeme ji, pokud předpokládáme, že poraněný začne zvracet.
V poloze na zádech s mírným záklonem hlavy, tzv. resuscitační poloha umožňuje okamžité zahájení resuscitace, jestliže by poraněný přestal dýchat. |
|
|
|
|
|
Ať je poloha poraněného jakákoliv, musíme nepřetržitě sledovat jeho dýchání.
Pokud by poraněný přestal dýchat, musíme okamžitě zahájit resuscitaci nepřímou srdeční masáží. |
|
|
|
|
|
|
Péče o zraněného v bezvědomí, který nedýchá – oživování neboli resuscitace
|
|
Zraněný (či jinak postižený), který je v bezvědomí a nedýchá je bezprostředně ohrožen na životě! Je naprosto nezbytné okamžitě zahájit resuscitaci. Laik zahájí resuscitaci, tj. nepřímou srdeční masáž, pravidelným stlačováním hrudní kosti. Vyškolený záchranář k tomu dle možností může přidat umělé vdechy.
Signálem pro zahájení resuscitace (a pro vyproštění poraněného z vozidla) je stav, při kterém poraněný nedýchá, anebo dýchá nenormálním způsobem, tzn. že dýchá přerušovaně, lapá po dechu apod. Počáteční fáze srdeční zástavy může být provázena viditelnými křečemi, které ustanou. V uvedených případech je nutné zahájit resuscitaci. Někdy, spíše však v odborné mluvě, se užívá výraz KPR, tedy kardiopulmonální resuscitace. |
|
|
|
|
|
Poraněného položíme na pevnou podložku na záda s mírně zakloněnou hlavou a odstraníme zbytečný oděv. Resuscitaci zahájíme pravidelným a poměrně rychlým stlačováním hrudní kosti v její spodní polovině, přibližně mezi prsními bradavkami (nikoliv na spodním konci hrudní kosti). Pro dosažení úspěchu je důležité resuscitaci nepřerušovat. V resuscitaci proto pokračujeme, dokud nás nevystřídá vyškolený profesionální záchranář, nebo jiný laik v blízkosti, nebo dokud nezačne poraněný reagovat, probouzet se a sám dýchat, nebo dokud nebudeme zcela vyčerpáni. |
|
|
|
|
|
Vyškolený záchranář (který to umí) může nepřímou srdeční masáž prokládat umělými vdechy. Samozřejmě platí: „… pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného…“ Je tak zřejmé, že záchranář nepřistoupí k umělému dýchání, probíhá-li například epidemie nějaké nemoci a je zde riziko nákazy. |
|
|
|
|
|
Po každém jednom vdechu uvolní záchranář poraněnému nos a sleduje pokles hrudníku, tedy výdech.
Pokud vyškolený záchranář, spíše ve výjimečných případech, přistoupí k umělému dýchání (riziko nákazy?), pak kombinuje nepřímou srdeční masáž s umělými vdechy v poměru 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. |
|
|
|
|
|
Přesto, že jsme laici, hned v počátku, kdy začíná být zřejmé, že bude muset dojít k resuscitaci, ptáme se na dostupnost přístroje AED – automatický externí defibrilátor (případně s proškolenou obsluhou). AED je dostupný v obchodních centrech, ve firmách, školách apod. K obnovení srdeční činnosti bývá potřebný elektrický výboj. Je-li AED k dispozici, přístroj zapneme a postupujeme podle hlasové či obrazové nápovědy. Na poraněného nalepíme samolepicí elektrody atd. Během zapínání přístroje a vnímání nápovědy musí pokračovat resuscitace. Pokud přístroj doporučí výboj, poraněného se v tu chvíli nikdo nedotýká. |
|
|
|
|
|
|
Úrazový šok
|
|
Šok je stav, při kterém nedostatek kyslíku v organizmu ohrožuje poraněného na životě. Šok může mít různé příčiny a podoby, u dopravní nehody lze nejčastěji předpokládat, že je způsoben větší ztrátou krve (vnější nebo vnitřní krvácení).
Nejčastější příznaky šoku – zrychlené povrchní dýchání, bledost, studená kůže, studený pot, pocit žízně, netečnost, spavost, případně neklid (spíše v počáteční fázi).
Prvotně je třeba odstranit příčiny šoku, tj. zastavit krvácení, ošetřit ránu, čímž zmírníme bolest.
Záchrannou službu jsme zavolali hned v počátku řešení dopravní nehody. Rychlý příjezd odborné pomoci je důležitý.
Poraněného uložíme na záda s volně položenými končetinami. Pokud by poraněný preferoval jinou polohu, která mu vyhovuje lépe, vyhovíme mu. Poraněnému zajistíme klid a tepelnou pohodu. Je-li třeba, odizolujeme poraněného od chladné a mokré země, případně jej zabalíme do isotermické fólie, nebo naopak za horkého dne zajistíme stín apod.
|
|
|
|
|
|
Pokud si poraněný stěžuje na pocit žízně, spíše jen svlažujeme rty. Vypití většího množství tekutin může vyvolat zvracení.
Šok se může přidružit ke každému vážnějšímu úrazu. Nečekáme na jeho rozvinutí a ošetření rány a klid a tepelnou pohodu zajistíme neprodleně. |
|
|
|
|
|
|
A ještě něco závěrem
|
|
Z hlediska poskytnutí potřebné zdravotnické první pomoci je toho mnohem a mnohem více. Jsme ale v autoškole, a tak i tato elektronická učebnice autoškoly přináší v této oblasti spíše jen to nejzákladnější, s přihlédnutím ke rčení „stručně, jasně, názorně“ a též ke rčení „méně, může někdy znamenat více“
Zřejmě byste chtěli umět co nejlépe pomoci svým blízkým v případě potřeby. K dispozici je řada kurzů (nejen školení v autoškole) a řada příruček a brožur. Věřte, že zvládnutí této disciplíny se u někoho může stát až zálibou, důvodem k pyšnosti na sebe. Pravda, být hrdinou v této oblasti je společensky i finančně hodnoceno méně, než například vstřelit gól. Bylo by ale na místě toto povědomí změnit. Je třeba smeknout před těmi, kteří umí pomoci a pomohou.
Jako v každém oboru, i v poskytnutí zdravotnické první pomoci může dojít k různosti názorů, a nám laikům nezbývá než věřit. Komu budeme věřit více? Názoru jednoho lékaře nebo názoru, který „podepsalo“ desítky lékařů. Samozřejmě i v tomto oboru musíme být obezřetní v přebírání informací typu „jedna paní povídala“. V praxi je ale obvykle lepší udělat něco než neudělat nic (nehledě až tak na „moderní“ či „nemoderní“ postupy).
Chceme udělat „něco“ hned? Nainstalujme si na telefon aplikaci „Záchranka“. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena
|
|