Otázka je zde zpracována ve formě „koncept“.
Tlumiče pérování |
|
Obr. 1 |
Úkolem tlumičů pérování je tlumení kmitů vinutých pružin, listových per či vzduchových měchů. Tím je zajištěn maximální kontakt pneumatiky s vozovkou a bezpečné a komfortní ovládání vozu (Obr. 1).
|
|
|
|
|
Obr. 2 |
Nejčastěji se používají kapalinové teleskopické tlumiče. Pohyb jejich pístnice je brzděn škrcením průtoku hydraulického oleje v tlumiči za pomocí ventilů. Obecně platí, že odpor při stlačování tlumiče je nižší než při jeho roztahování. Tento jev umožnují rozdílné velikosti ventilů, které omezují průtok kapaliny jedním či druhým směrem. Díky tomu se tlumič při nájezdu na nerovnost rychle stlačí a po přejetí nerovnosti pomalu roztahuje, čímž brání kmitům pružiny (Obr. 2) a (Obr. 3). |
|
Obr. 3
|
|
|
|
|
|
Obr. 4 |
Při vizuální kontrole na plášti tlumičů pérování můžeme nalézt stopy hydraulického oleje popřípadě tvarové deformace tlumiče v důsledku extrémních jízdních podmínek nebo nepravidelně a nadměrně opotřebované pneumatiky na nápravě vozidla. Tlumiče však mohou být vizuálně v pořádku a však jejich stav může být zcela jiný. Jejich špatná funkce vede k odskakování kol od vozovky či jejich nadměrnému nadlehčení a tím zmenšení styčné plochy mezi pneumatikou a vozovkou. To vede k odskakování vozu při průjezdu zatáčkou, prodloužení brzdné dráhy a nadměrnému a nepravidelnému opotřebení pneumatik. V případě výměny tlumiče automaticky měníme všechny tlumiče na dané nápravě (Obr. 4). |
|
|
|
|
|
Funkce stabilizátorů |
|
Obr. 5 |
Úkolem příčných stabilizátorů je vyrovnávat propérování a účinně působit proti nežádoucím náklonům vozu při průjezdu zatáčkou. Příčný stabilizátor si můžeme představit jako zkrutnou tyč, jejíž oba konce jsou uhnuté do pravého úhlu. Jeden konec je upevněn v silentbloku (gumovém pouzdru) na jedné straně nápravy a druhý konec v silentbloku na druhé straně nápravy. Střední část příčného stabilizátoru je upevněna v několika silentblocích k rámu vozidla. Stabilizátor je vyroben z pružinové oceli. Pokud se na jedné straně vozidla náprava přiblíží k rámu, stabilizátor se torzně zkroutí. Tvarová paměť pružinové oceli začne vracet zkroucenou tyč do původního tvaru. Dochází tak k navrácení nápravy do původního postavení (Obr. 5). |
|
|
|
|
|
|
|
Obr. 6 |
Vizuálně kontrolujeme celistvost stabilizátoru (zda nedošlo k jeho prasknutí), upevnění stabilizátoru v silentblocích, stav samotných silentbloků a jejich upevnění k nápravě k rámu. Poškození samotného stabilizátoru, či jeho uložení se může projevit rázy od podvozkové části vozu při přejezdu nerovnosti, nadměrnými náklony a špatným držení zvolené stopy vozu při průjezdu zatáčkou (Obr. 6). |
|
|
|
|
|