uvod

 

 

 

 

 

 

 

Otázka je zpracována ve formě „koncept“.

 

 

Úvod

 

Foto01

Výfukový systém motoru slouží k odvodu výfukových plynů vznikajících při práci motoru hořením paliva a rovněž k  výraznému snížení hlučnosti, kterou motor při práci produkuje. Výfukové systémy vybavené katalyzátorem, nebo filtrem pevných částic přispívají aktivně ke snižování hladiny škodlivých emisí uvolňovaných do ovzduší. Další důležitou funkcí je odvod spalin mimo karoserii vozidla tak, aby se nedostaly do kabiny vozu. (Foto01)

 

 

 

 

 

 

Foto02

Výfukový systém je jedním z nejvíce namáhaných součástí automobilu. Díky výraznému střídání teplot, působením kyselé vody vzniklé kondenzací výfukových plynů, podléhá celé výfukové potrubí extrémní korozi z vnitřní strany. Z venkovní strany na výfuk působí voda, nečistoty na cestách (kameny a jiné předměty). Vibrace, namáhají ohyby a především spoje. Poškozený výfukový systém, nebo některá z jeho částí, má negativní vliv na produkovaný hluk vozidla nebo zvýšení hladiny škodlivých emisí a rovněž se také může zvýšit spotřeba paliva nebo snížit výkon motoru.

Kontrolujeme těsnost, neporušenost, mechanické deformace a korozi všech částí výfukového systému. Uvolněné nebo prasklé závěsy výfukového systému ihned opravíme a části poškozené vlivem koroze vyměníme. (Foto02 a 03)

 

 

 

Foto03

 

 

 

Výfukové svody

 

Foto04

Jsou prvním dílem výfukového systému, odvádějícího výfukové plyny od hlav válců motoru do dalšího dílu výfukového potrubí. Hovoříme o sběrné potrubí, které je pevně uchyceno přímo na hlavu motoru. Vzhledem k tomu, že teplota výfukových plynů přesahuje 1200 °C, jsou svody vyrobeny z litiny. Obvykle se spojí postupně 4 nebo 6 trubek do 2 a následně do 1 trubky, přičemž se vždy zvýší průměr trubky pro zabezpečení odvodu zvětšeného objemu plynů. Podle spalování se spojují vždy nejvíce vzdálené válce. V ideálním případě by měly být trubky stejně dlouhé, ale vzhledem k omezeným možnostem v motorovém prostoru to vždy není možné. Svody vyúsťují v přední výfukové potrubí. (Foto04)

 

 

 

 

 

 

Foto05

Kontrolujeme těsnost v místě, kde se svody dotýkají bloku a kde jsou přírubou napojeny na výfukové potrubí. Šrouby, kterými jsou svody připevněny k bloku, se nesmí namazat. Mazací tuk nebo olej by se zapekl a šroub by nešel demontovat. Z hlediska prodloužení životnosti je dobré vyvarovat se tepelným šokům (například brodění, vysoká zátěž hned na studeném motoru). (Foto05)

 

 

 

 

 

Turbodmychadlo

 

Foto06

Turbodmychadlo je z jedné poloviny součástí sacího systému a z druhé poloviny součástí výfukového systému. Výfukové plyny roztáčí turbínu, která je na stejné hřídeli s dmýchadlem. Otáčky hřídele jsou velmi vysoké a hřídel je na kluzném ložisku mazaná motorovým olejem. (Foto06) Nejčastější poruchou je nedostatečné mazání turbodmychadla zapříčiněno uvolněnými nečistotami v oleji. Další častá porucha vzniká vniknutím cizího tělesa do turbíny nebo do kola kompresoru.

Kontrola a údržba spočívá v pravidelné kontrole množství motorového oleje a jeho výměně v předepsaných intervalech. V čištění vzduchového čističe ve lhůtách podle předepsaných provozních podmínek, nebo výměnou vzduchového čističe. V kontrole těsnosti spojů.

Pozor! Při provádění údržby vzduchového filtru se do turbodmychadla nesmí dostat žádná cizí tělesa.

 

 

 

 

Výfuková brzda

 

Foto07

Je jednou z odlehčovacích brzd nákladních automobilů a autobusů. Motorová brzda funguje pouze při zařazeném rychlostním stupni a sepnuté spojce. Chceme-li ji využít, musíme tedy zajistit mechanické spojení brzdného účinku motoru a hnacích kol. Nejjednodušší a nejlevnější formou je klapka ve výfukovém potrubí, která po otočení o 90° podstatně zmenší průřez výfukového potrubí a zvýší se odpor během výfukového zdvihu. V režimu brzdění motorem je dodávka paliva zcela odstavena. Ovládání klapky je zajištěno buď pneumaticky (válec a píst), nebo elektromagneticky (cívka a jádro). Kontrolujeme těsnost a upevnění přírub, mechanický stav a funkčnost klapky výfukové brzdy, upevnění ovládacího válce a pohyblivost kulového čepu.

Pozor! Klapka ani její pohyblivé části se nikdy nemaže!!! Při jejím namazání hrozí nebezpečí uváznutí klapky v důsledku spálení maziva vysokou teplotou ve výfukovém potrubí. Maže se pouze ovládací mechanismus. (Foto07-11)

 

 

Foto08

 

Foto09

 

Foto10

 

Foto11

 

 

 

Katalyzátor

 

Foto12

Katalyzátor je zařízení, které pomocí chemického procesu (redukce a oxidace) mění škodlivé látky na látky méně škodlivé. Jde například o oxid uhelnatý CO, uhlovodíky HC, oxidy dusíku atd. Výsledným produktem je dusík N, oxid uhličitý CO2, voda H2O atd.

Katalyzátor je nerozebíratelný. Je tvořen kovovým obalem a keramickou nebo kovovou vložkou. Vložku si můžeme představit jako velice jemné síto malých komůrek potažených vrstvou vzácných kovů (platina, paladium, rhodium atd.). (Foto12)

Katalyzátor je použit u novějších modelů automobilů se zážehovými i vznětovými motory. Technicky se jedná o totožný katalyzátor, rozdíl je ve složení vrstvy vzácných kovů. Starší dieselové motory musí mít kvůli kouřivosti vložku se sníženou hustotou komůrek.

Poškozený nebo nefunkční katalyzátor může být příčinou zvýšení škodlivých emisí, zvýšení spotřeby paliva, snížení výkonu motoru.

 

Kontrola a údržba spočívá v

  • Tankování jen výrobcem předepsaného paliva. U zážehového motoru je nutné tankovat výhradně bezolovnatý benzín, známý pod obchodním názvem „natural“. V opačném případě hrozí nenávratné poškození.
  • Neroztahování vozidla za účelem nastartování např. pomocí tyče nebo lana. Do katalyzátoru se dostane s výfukovými plyny i nespálené palivo, které se vznítí až v katalyzátorové vložce a při vysoké teplotě hoření dojde k úplné destrukci vložky.
  • Zabránění mechanického poškození. Je umístěn ve spodní části vozidla, mnohdy jen kousek nad zemí. Pokud je vozidlo provozováno na stavbě, v kamenolomu nebo například v lese, hrozí Katalyzátoru mechanické poškození.
  • Katalyzátor nečistíme ani neproplachujeme louhem nebo jinými chemickými prostředky.

 

 

 

 

 

Filtr pevných částic

(často DPF - Diesel Particulate Filter)

 

 

Foto13

Filtr pevných částic (Foto13) je zařízení odstraňující karcinogenní pevné částice (saze) z výfukových plynů vozidel s naftovým motorem. Systém funguje na principu zachytávání pevných částic na velmi jemném sítku. Filtr je následně čištěn spálením zachycených sazí vysokou teplotou. Čistění (vypalování) filtru probíhá automaticky. Řídící jednotka sama vyhodnotí jízdní režim, stav znečištění filtru a zahájí proces vypálení zachycených částic. U nákladních vozidel a autobusů, které plní emisní normu EURO 6 a vyšší je nedílnou součástí výfukového systému. Filtr je zpravidla umístěn společně s katalyzátorem v jednom těle (kovovém obalu). (Foto14)

 

 

Foto14

 

 

 

 

 

Foto15

Údržbou v tomto smyslu je doplňování chemické močoviny známě pod obchodním názvem AdBlue. (Foto15)

 

 

 

 

Tlumič výfuku

 

Foto16

Tlumič výfuku (Foto16) je poslední část výfukového systému, přes kterou proudí zplodiny mimo automobil. Jeho účelem je účinně snižovat hluk vznikající prací motoru a prouděním výfukových plynů. Je to nádoba, zhotovená z plechu většinou ve tvaru válce, opatřená komorami nebo přepážkami s různě uspořádanými otvory. Dle tlumení hluku existují tři typy tlumičů - absorpční, rezonanční a kombinace těchto dvou absorpčně-rezonanční.

U absorpčního tlumiče plyn zahřátý na teplotu kolem 800°C volně prochází a tlumení hluku probíhá skrz trubky s otvory, které jsou obklopeny materiálem pohlcující hluk. Nejčastěji se používá skelné vlákno.

U rezonančních tlumičů jsou uvnitř využívány překážky, které eliminují nežádoucí zvukové frekvence.

Tlumiče hluku jsou bezúdržbové. Kontrolujeme jejich upevnění, stav silenbloků na, kterých jsou zavěšeny a mechanické poškození

 

 

 

 

Montážní díly

 

Foto17

Spojují jednotlivé části výfukového systému (Foto17). Jsou to především:

·         pevné členy, mezi které patří výfukové potrubí, sloužící ke spojení všech částí výfuku.

·         pružné členy, mezi které patří drátěnky a pletence, sloužící k odstranění vibrací vznikajících chodem motoru. Proto jsou umísťovány co nejblíže motoru, většinou ještě před katalyzátor nebo filtr pevných částic,

·         Příslušenství, mezi které patří spony a objímky, závěsné gumy a těsnění.

 

Kontrolujeme celistvost, míru koroze, těsnost spojů, dotažení převlečných objímek a celková mechanický stav jednotlivých dílů.