|
Zajistíme bezpečnost místa, na němž budeme výměnu kola provádět
|
|
Pokud zjistíme nutnost výměny kola v garážích, po příchodu k vozidlu, pak je to se zajištěním vhodného místa poměrně jednoduché.
Obtížnější situace nastává, pokud jsme na defekt pneumatiky upozorněni během jízdy nestandardním zvukem či chováním celého vozidla, okolo jedoucím řidičem, nebo signalizací na přístrojové desce.
|
|
V silničním provozu hledáme co nejvhodnější místo pro výměnu kola, avšak s ohledem na rozsah poškození pneu. Zatím co jen mírně podhuštěná pneumatika na nenaloženém vozidle s dvoumontáží a se dvěma zadními nápravami menší manévrování ještě umožní, prázdná a deformovaná pneu vyžaduje pokud možno okamžité zastavení vozidla.
Pokud je to možné, zvolíme takové místo, které je z hlediska silničního provozu přehledné a prostorné, abychom minimalizovali rizika, která představují okolo projíždějící vozidla.
Zvolené místo by současně mělo mít dostatečně pevný podklad pro umístění heveru a následné zvednutí vozidla a co nejmenší příčný a podélný sklon, aby nedošlo k sesunutí heveru a pádu vozidla. |
||
|
|
|
Po zastavení vozidla na zvoleném místě postupujeme v tomto pořadí:
Zajistíme vozidlo proti pohybu nejprve parkovací brzdou.
Zapneme výstražné světelné zařízení.
|
|
|
|
|
|
Oblečeme výstražnou vestu, nejlépe ještě ve vozidle, abychom vystoupili z vozidla už ve vestě a byli tak pro ostatní účastníky provozu ihned dobře viditelní.
Umístíme na vozovku výstražný trojúhelník (předpokládejme, že vozidlo nouzově stojící v silničním provozu tvoří téměř vždy překážku provozu na pozemních komunikacích).
|
|
|
|
|
|
|
Zajistíme vozidlo proti pohybu
|
|
Vozidlo je už zabrzděno parkovací brzdou, výstražné osvětlení je zapnuté, výstražný trojúhelník je umístěný a nyní zajistíme vozidlo proti pohybu ještě zakládacími klíny.
Příslušné kolo založíme z obou stran zakládacími klíny.
Mimochodem, zakládací klíny jsou povinnou výbavou silničních motorových vozidel o hmotnosti větší než 3,5 tuny.
Je-li k tomu důvod, například prudký svah, založíme kolo klíny ihned po vystoupení z vozidla.
|
|
|
|
|
|
|
Na správné místo umístíme zvedák
|
|
Připravíme si potřebné nářadí, zvedák neboli hever o dostatečné nosnosti, a z držáku sejmeme náhradní kolo.
Hever bývá hydraulický a nebyl-li dlouho používán, nebo jsou-li na něm stopy po úniku hydraulického oleje, vyzkoušíme jeho funkčnost. Prozatím alespoň bez zatížení zkusíme zapumpovat nasazenou pákou. Píst heveru by se měl začít zvedat. Ke spuštění pístu do spodní polohy slouží otočný kohout. Po otočení kohoutu píst heveru zatížíme nohou, čímž píst zatlačíme zpět do základní (spodní) polohy. Kohout opět uzavřeme. |
|
|
|
|
|
Umístíme hever na místo stanovené výrobcem vozidla.
Míst určených k podepření heverem je na vozidle víc a při výběru bude záležet na tom, které kolo budeme chtít zvedat. |
|
|
|
|
|
Správné umístění heveru dle předpisu výrobce je velmi důležité. Nesprávným umístěním heveru by při zvedání vozidla mohlo dojít k deformaci některé části podvozku.
Hrozí též nebezpečí sklouznutí heveru a pád vozidla. Toto nebezpečí ale hrozí i při umístění heveru na správném místě. Vždy se proto snažíme, aby vozidlo bylo podepřeno celou dosedací plochou, kterou je hever v horní části opatřen. |
|
|
|
|
|
|
Při demontáži a montáži kola postupujeme obdobně jako u osobního automobilu
|
|
Zvedákem umístěným na předepsaném místě můžeme nápravu mírně přizvednout, abychom odlehčili prázdnou a deformovanou pneumatiku. Mluvíme však jen o mírném nadlehčení. Pneumatika musí zůstat dostatečně pevně ve styku s vozovkou, aby se kolo neprotáčelo při povolování matic kola. Jsme-li otrlejší povahy a deformované pneumatiky nám není líto, můžeme tento bod týkající se nadlehčení vynechat.
Povolíme matice upevňující kolo. Prozatím je uvolníme jen asi o polovinu otáčky. Povolujeme vždy dvě a dvě matice proti sobě, tzv. křížem. Kolo je při tomto úkonu jen mírně nadlehčeno nebo leží zcela zatížené na vozovce. Jde o to, aby se kolo při povolování matic neprotáčelo!
Zvedákem (heverem) zvedneme kolo úplně nad rovinu vozovky. |
|
Zcela odšroubujeme už předem uvolněné matice a odložíme je tak, aby nedošlo k jejich znečištění od povrchu vozovky (prach, štěrk apod.).
Kolo uvolníme na náboji kola, mírně jej nadzvedneme montážní pákou a opatrně sejmeme způsobem, při němž nedojde k poškození závitů šroubů na náboji (hlavě) kola.
Nasadíme náhradní kolo. Opět použijeme montážní páku a opatrně, s ohledem na závity šroubů, nasuneme kolo na náboj a na nejvyšším šroubu kolo zajistíme prozatím alespoň jednou maticí. |
||
|
|
|
Našroubujeme zbývající matice a začneme s jejich utahováním. Matice musíme utahovat tzv. křížem, aby kolo postupně a rovnoměrně dosedalo k náboji kola. Utahujeme montážním klíčem, ale jen menší silou, aby se kolo, stále ještě zvednuté nad rovinu vozovky, nezačalo protáčet, a případně abychom nějakým „lomcováním“ neshodili vozidlo z heveru. „Menší sílu“ si orientačně představíme jako sílu 50 Nm, což je síla 5 kg na páce dlouhé 1 m.
Uvolníme zvedák a kolo spustíme do styku s vozovkou. Jsme-li obzvlášť pečliví, nemusíme zvedák uvolnit zcela, a můžeme nechat nápravu stále ještě lehce přizvednutou. To proto, aby při konečném dotažení matic mělo kolo možnost bez velkého odporu rovnoměrně dosednout na náboj kola. |
|
Když kolo stojí takovou váhou na vozovce, aby se neprotáčelo, dotáhneme zcela všechny matice. Opět dotahujeme tzv. do kříže silou, kterou předepisuje výrobce vozidla. Orientačně se může jednat o sílu cca 500 Nm, to si představíme jako sílu 50 kg na páce dlouhé 1 m.
Zvedák spustíme úplně do nejnižší polohy, pokud jsme tak ještě neučinili, a uklidíme jej na své místo.
V závěru uklidíme pracoviště, tzn. že uklidíme nářadí, uložíme poškozené kolo do držáku, uložíme na své místo zakládací klíny a nezapomeneme na výstražný trojúhelník.
Po ujetí několika kilometrů překontrolujeme dotažení všech matic a poškozené kolo necháme co nejdříve opravit. |
||
|
|
|
|
|
|
|
Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz
Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena
|
|