uvod

 

 

Další úkony první pomoci

 

 

 

 U poraněných v bezvědomí musíme zkontrolovat, případně obnovit, průchodnost dýchacích cest. Jestliže poraněný dýchá, uložíme jej na bok a mírně mu zakloníme hlavu, aby zapadlý jazyk nebránil v průchodu vzduchu. Poraněného dále sledujeme.

 Jestliže poraněný nezačne po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, musíme okamžitě zahájit oživování nepřímou srdeční masáží a dýcháním z plic do plic. Jestliže takové oživování nedokážeme, pak provádíme alespoň nepřímou srdeční masáž.

 Jde o  stav ohrožující život, který může být způsoben, mimo jiné, krvácením vnějším nebo i vnitřním. Mezi příznaky patří bledost, zrychlený tep, zrychlené povrchní dýchání, lepkavý pot. Polohou se zvednutými končetinami se snažíme předejít dalšímu rozvinutí šoku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

bezvedomi

 

 

Bezvědomí

 

 

 

 

 Hrozí riziko udušení zapadlým kořenem jazyka.

 

 Z úst odstranit volně ležící předměty.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Šetrně zaklonit hlavu, předsunout dolní čelist zraněného.

 

 

 

 

 

 

 V bezvědomí se zachovanými životními funkcemi uložit zraněného do stabilizované polohy, stále jej sledujeme.

 

 

 

 

 

 

Pro laika je snadnější uložit zraněného do polohy, při níž má obě ruce vpředu, tzv. zotavovací poloha.

 

Hrozí-li prochladnutí, déšť apod., využijeme isotermickou fólii k zabalení poraněného.

 

 

 

 

 

 

 

 

 Neobnoví-li se dýchání nebo je dýchání nenormální (lapavé dechy) je třeba zahájit oživování (resuscitaci) nepřímou srdeční masáží a dýcháním z plic do plic.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ozivovani

 

 

Oživování (resuscitace)

 

 

 

 

 Dýchací cesty jsou průchodné, zraněný nezačal sám dýchat, tedy okamžitě zahájíme nepřímou srdeční masáž. Nejdříve 30 stlačení uprostřed hrudníku frekvencí (rychlostí) přibližně 100/min, dále provést dva vdechy a pokračovat v rytmu 30 stlačení hrudníku (odpočítáváme), opět dva vdechy.

 

 Hrudník stlačovat do hloubky 4-5 cm.

 

 Nemůže-li zachránce z nějakých důvodů provádět umělé vdechy, pak až do příjezdu zdravotnické záchranné služby provádí nepřímou srdeční masáž frekvencí 100/min.

 

 

 

 

 

 

 

Po nepřímé srdeční masáži (30 stlačení hrudní kosti) následují 2 vdechy.

Zachránce udržuje hlavu poraněného v záklonu, při umělých vdeších držíme poraněnému sevřený nos. Dýcháme úplně normálně (frekvencí 6 až 8 vdechů za minutu), bez extrémního nádechu a vdechu do poraněného.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po každém jednom vdechu uvolníme poraněnému nos a sledujeme pokles hrudníku, tedy výdech.

 

 

 

 

 

 

 

Resuscitační úkony v rytmu 30 : 2 opakujeme až do příjezdu rychlé zdravotnické pomoci nebo do té doby, než začne zraněný sám dýchat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

sok

 

 

Úrazový šok a zabránění šoku

 

 

 

 

 Nejčastější příznaky šoku – slabě hmatný tep, frekvence více než 100/min, zrychlené povrchní dýchání, bledost, studený lepkavý pot, pocit žízně, netečnost, spavost.

 

 

 

 

 

 

 Protišoková poloha se zvednutými dolními končetinami může zabránit dalšímu prohloubení šoku. Nemáme-li vhodnou podložku pod nohy, musíme improvizovat. Zachránce např. může zvednout nohy poraněného výš a přidržovat je opřené o své tělo.

 

 

 

 

 

 

 Ošetření poranění. Poranění a ztráta krve může být příčinou šoku.

 

 Zajištění tepelné pohody. Při špatných povětrnostních podmínkách zabalíme poraněného do isotermické fólie.

 

 Při pocitu žízně pouze svlažovat rty, nepodávat žádné léky, nedávat pít.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autoškola? Pohodlně!www.schroter.cz

Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena