uvod

Další úkony první pomoci

U poraněných v bezvědomí musíme zkontrolovat, případně obnovit, průchodnost dýchacích cest (ústa bez cizích těles, šetrný záklon hlavy). Jestliže poraněný dýchá, zvolíme vhodnou polohu a do příjezdu záchranné služby sledujeme stav jeho dýchání.
Jestliže poraněný nezačne po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, musíme okamžitě zahájit oživování neboli resuscitaci nepřímou srdeční masáží. Je-li to možné, využijeme přístroj AED (automatický externí defibrilátor).
Jde o stav ohrožující život, který může být způsoben, mimo jiné, krvácením vnějším nebo i vnitřním. Mezi příznaky patří bledost, zrychlené povrchní dýchání, studený pot, zrychlený tep. Poraněného ošetříme a zajistíme mu tepelnou pohodu, klid a odbornou pomoc.
Je toho ještě mnohem a mnohem více a nic nebrání tomu, abychom se této disciplíně i mimo autoškolu věnovali více. Chceme-li udělat něco hned, nainstalujeme si na telefon aplikaci „Záchranka“.

bezvedomi

Péče o zraněného v bezvědomí, který dýchá

Do příjezdu zdravotnické záchranné služby musíme eliminovat riziko zadušení poraněného cizím předmětem v ústní dutine (zubní protéza, zvratky apod.), nebo zadušení zapadlým kořenem jazyka a dále riziko, že poraněný přestane sám dýchat. Zkontrolujeme, že v ústech poraněného nejsou cizí předměty, které by bránily dalšímu dýchání. To můžeme udělat hned ve vozidle, případně i v poloze, ve které se poraněný nachází. Není-li to z jakéhokoliv důvodu možné, provedeme to mimo vozidlo.

Zprůchodnění dýchacích cest podpoříme – zajistíme mírným a šetrným záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti postiženého. To opět můžeme udělat ve vozidle případně na podložce mimo vozidlo, kde postiženého položíme na záda.

Je-li zajištěno dýchání dle předchozích bodů, volíme polohu, v níž budeme poraněného sledovat do příjezdu záchranné služby: Poraněného jsme ponechali ve vozidle (v polosedě). Vhodné při podezření na zlomeniny různého druhu. Tzv. zotavovací poloha. Užijeme ji, pokud předpokládáme, že poraněný začne zvracet. V poloze na zádech s mírným záklonem hlavy, tzv. resuscitační poloha umožňuje okamžité zahájení resuscitace, jestliže by poraněný přestal dýchat.

Ať je poloha poraněného jakákoliv, musíme nepřetržitě sledovat jeho dýchání. Pokud by poraněný přestal dýchat, musíme okamžitě zahájit resuscitaci nepřímou srdeční masáží.

ozivovani

Péče o zraněného v bezvědomí, který nedýchá – oživování neboli resuscitace

Zraněný (či jinak postižený), který je v bezvědomí a nedýchá je bezprostředně ohrožen na životě! Je naprosto nezbytné okamžitě zahájit resuscitaci. Laik zahájí resuscitaci, tj. nepřímou srdeční masáž, pravidelným stlačováním hrudní kosti. Vyškolený záchranář k tomu dle možností může přidat umělé vdechy. Signálem pro zahájení resuscitace (a pro vyproštění poraněného z vozidla) je stav, při kterém poraněný nedýchá, anebo dýchá nenormálním způsobem, tzn. že dýchá přerušovaně, lapá po dechu apod. Počáteční fáze srdeční zástavy může být provázena viditelnými křečemi, které ustanou. V uvedených případech je nutné zahájit resuscitaci. Někdy, spíše však v odborné mluvě, se užívá výraz KPR, tedy kardiopulmonální resuscitace.

Poraněného položíme na pevnou podložku na záda s mírně zakloněnou hlavou a odstraníme zbytečný oděv. Resuscitaci zahájíme pravidelným a poměrně rychlým stlačováním hrudní kosti v její spodní polovině, přibližně mezi prsními bradavkami (nikoliv na spodním konci hrudní kosti). Pro dosažení úspěchu je důležité resuscitaci nepřerušovat. V resuscitaci proto pokračujeme, dokud nás nevystřídá vyškolený profesionální záchranář, nebo jiný laik v blízkosti, nebo dokud nezačne poraněný reagovat, probouzet se a sám dýchat, nebo dokud nebudeme zcela vyčerpáni.

Vyškolený záchranář (který to umí) může nepřímou srdeční masáž prokládat umělými vdechy. Samozřejmě platí: „… pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného…“ Je tak zřejmé, že záchranář nepřistoupí k umělému dýchání, probíhá-li například epidemie nějaké nemoci a je zde riziko nákazy.

Po každém jednom vdechu uvolní záchranář poraněnému nos a sleduje pokles hrudníku, tedy výdech. Pokud vyškolený záchranář, spíše ve výjimečných případech, přistoupí k umělému dýchání (riziko nákazy?), pak kombinuje nepřímou srdeční masáž s umělými vdechy v poměru 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy.

Přesto, že jsme laici, hned v počátku, kdy začíná být zřejmé, že bude muset dojít k resuscitaci, ptáme se na dostupnost přístroje AED – automatický externí defibrilátor (případně s proškolenou obsluhou). AED je dostupný v obchodních centrech, ve firmách, školách apod. K obnovení srdeční činnosti bývá potřebný elektrický výboj. Je-li AED k dispozici, přístroj zapneme a postupujeme podle hlasové či obrazové nápovědy. Na poraněného nalepíme samolepicí elektrody atd. Během zapínání přístroje a vnímání nápovědy musí pokračovat resuscitace. Pokud přístroj doporučí výboj, poraněného se v tu chvíli nikdo nedotýká.

sok

Úrazový šok

Šok je stav, při kterém nedostatek kyslíku v organizmu ohrožuje poraněného na životě. Šok může mít různé příčiny a podoby, u dopravní nehody lze nejčastěji předpokládat, že je způsoben větší ztrátou krve (vnější nebo vnitřní krvácení). Nejčastější příznaky šoku – zrychlené povrchní dýchání, bledost, studená kůže, studený pot, pocit žízně, netečnost, spavost, případně neklid (spíše v počáteční fázi). Prvotně je třeba odstranit příčiny šoku, tj. zastavit krvácení, ošetřit ránu, čímž zmírníme bolest. Záchrannou službu jsme zavolali hned v počátku řešení dopravní nehody. Rychlý příjezd odborné pomoci je důležitý. Poraněného uložíme na záda s volně položenými končetinami. Pokud by poraněný preferoval jinou polohu, která mu vyhovuje lépe, vyhovíme mu. Poraněnému zajistíme klid a tepelnou pohodu. Je-li třeba, odizolujeme poraněného od chladné a mokré země, případně jej zabalíme do isotermické fólie, nebo naopak za horkého dne zajistíme stín apod.

Pokud si poraněný stěžuje na pocit žízně, spíše jen svlažujeme rty. Vypití většího množství tekutin může vyvolat zvracení. Šok se může přidružit ke každému vážnějšímu úrazu. Nečekáme na jeho rozvinutí a ošetření rány a klid a tepelnou pohodu zajistíme neprodleně.

zaverem

A ještě něco závěrem

Z hlediska poskytnutí potřebné zdravotnické první pomoci je toho mnohem a mnohem více. Jsme ale v autoškole, a tak i tato elektronická učebnice autoškoly přináší v této oblasti spíše jen to nejzákladnější, s přihlédnutím ke rčení „stručně, jasně, názorně“ a též ke rčení „méně, může někdy znamenat více“

Zřejmě byste chtěli umět co nejlépe pomoci svým blízkým v případě potřeby. K dispozici je řada kurzů (nejen školení v autoškole) a řada příruček a brožur. Věřte, že zvládnutí této disciplíny se u někoho může stát až zálibou, důvodem k pyšnosti na sebe. Pravda, být hrdinou v této oblasti je společensky i finančně hodnoceno méně, než například vstřelit gól. Bylo by ale na místě toto povědomí změnit. Je třeba smeknout před těmi, kteří umí pomoci a pomohou.

Jako v každém oboru, i v poskytnutí zdravotnické první pomoci může dojít k různosti názorů, a nám laikům nezbývá než věřit. Komu budeme věřit více? Názoru jednoho lékaře nebo názoru, který „podepsalo“ desítky lékařů. Samozřejmě i v tomto oboru musíme být obezřetní v přebírání informací typu „jedna paní povídala“. V praxi je ale obvykle lepší udělat něco než neudělat nic (nehledě až tak na „moderní“ či „nemoderní“ postupy).

Chceme udělat „něco“ hned? Nainstalujme si na telefon aplikaci „Záchranka“.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz