uvod

 

 

 

 

 

 

 

Otázka je zpracována ve formě „koncept“.

 

 

 

 

Obr. 1

Brzdové soustavy podléhají přísným normám už při schvalování technické způsobilosti a následně pak při pravidelných technických kontrolách. Důvodů pro přísné limity a kontroly je víc než dost, a není je v této části ani nutné připomínat.

 

Brzdy jsou všeobecný výraz pro všechna brzdná zařízení. Lze je podrobněji specifikovat podle jejich konkrétní funkce. Pokud používáme určitou skupinu brzd v provozu ke zpomalení či zastavení vozidla hovoříme o provozní brzdě. Provozní brzdu zpravidla ovládáme pravou nohou. (Obr. 1)

 

Řidič působí určitou silou na pedál, tato síla je převedena a působí na kola k jejich zpomalení, popřípadě zastavení.

 

K přenosu síly od řidiče na brzdové čelisti, nebo brzdové destičky, může být použit převod mechanický, hydraulický, pneumatický nebo smíšen jejich kombinací.

 

 

 

 

 

 

Obr. 2

K zajištění stojícího vozidla proti pohybu na nakloněné rovině, tedy při parkování, slouží parkovací brzda. (Obr. 2)

 

 

 

 

 

 

Obr. 3a

Parkovací brzda musí udržet naložené vozidlo na svahu 18% (Obr. 3a) a u vozidel, která jsou určena pro tah přípojných vozidel, musí být schopna udržet jízdní soupravu na svahu 12% a to v obou směrech.(Obr. 3b)

 

Parkovací brzdu lze také požít při rozjezdu do svahu. Zajistí nám vozidlo v klidové pozici do okamžiku záběru spojky.

U parkovací brzdy je při schvalování technické způsobilosti vozidla požadován mechanický převod síly. K přenosu síly tedy nelze použít například stlačený vzduch či kapalinu.

 

Jeden z používaných způsobů je použití síly řidiče. Řidič vyvolá sílu rukou přes pákový mechanismus a rohatkový mechanismus se postará o zajištění (udržení) této síly. Jde o sílu, která působí přímo například na klíč brzdy, na brzdovou čelist, na brzdovou destičku, nebo na hnací hřídel umístěnou mezi převodovkou a rozvodovkou (jako tomu bylo u nákladního vozidla Praga V3S).

 

Druhý a často používaný způsob, je využití síly předpětí vinuté pružiny. Je často nazývána jako akumulační pružina. Pružina je i ve stavu kdy brzdí, stále mírně stlačená a v jejím předpětí je naakumulováno takové množství energie, které stačí k síle pro udržení vozidla v klidu. Obsluha spočívá v posunutí ovladače ručního ventilu do polohy ON. Dochází tak k vypuštění tlaku vzduchu z pružinového válce a uvolnění stlačené akumulační pružiny.

 

 

Obr. 3b

 

 

 

 

 

Obr. 4a

Třením při brzdění se obložení brzdových čelistí a brzdových destiček opotřebuje. Při vyšších teplotách vzniká na obložení sklovitá vrstva, která snižuje třecí koeficient. Pohybovou energii vozidla přeměňují provozní brzdy třením na energii tepelnou. Při zahřívání dochází díky tepelné roztažnosti u bubnových brzd ke slábnutí brzdného účinku. Nejen tyto důvody vyžadují pomoc provozním brzdám při sjíždění dlouhých klesání.

 

Brzdové soustavy, které ulehčují provozním brzdám, nazýváme pomocné (odlehčovací) brzdy. Pomocné brzdy zpravidla ovládáme pravou rukou (Obr. 4a).

 

 

Ovladače umožňují plynulou regulaci nebo odstupňovanou na více aretovaných poloh (podobně jako u ovladače na kabinový ventilátor). (Obr. 4b)

 

Brzdný účinek je zajištěn zvýšeným odporem motoru (výfuková klapka), odporem vodiče pohybujícím se v elektromagnetickém poli (elektromagnetický retardér), nebo odporem kapaliny určité hustoty (hydrodynamický retardér).

 

 

Obr. 4b

 

 

 

Podle současné legislativy musí být brzdy víceokruhové.

Při poruše jednoho okruhu zajišťuje zpomalení nebo zastavení vozidla druhý okruh a naopak. Pro případ, kdy vypoví službu oba okruhy, máme šanci zpomalit či zastavit vozidlo nouzově. K tomu použijeme například pomocnou (odlehčovací) brzdu nebo parkovací brzdu. Brzdná dráha se několikanásobně prodlouží, ale vozidlo zastaví. Brzdíme-li vozidlo nouzově jakoukoliv brzdou, hovoříme o ní jako o nouzové brzdě.