uvod

Otázka je zde zpracována ve formě „koncept“.

Nesynchronizované převodovky
Na hnacím hřídeli od motoru je v převodové skříni jen jedno ozubené kolo. Toto hnací ozubené kolo je spojeno s předlohovou hřídelí ozubeným soukolím bez možnosti rozpojení. Tedy točí-li se hnací hřídel, točí se i předlohová hřídel. Hnací síla je dále přenášena s předlohové hřídele na řazená kola umístěná na hnaném hřídeli. Tyto řazená ozubená kola mají v ose vnitřní drážkování a jsou nasunuta na vnější drážkování hnaného hřídele.  Mohou se tedy pohybovat posuvně na drážkách v ose hřídele. Nemohou se však na hřídeli volně otáčet.
	Obr. 1a
Je-li trvale rozpojena hnací síla, není žádné ozubené kolo předlohového hřídele spojeno s některým s řazených ozubených kol hnaného hřídele (Obr. 1a - neutrál). Je vyřazeno do neutrálu a tedy:  Je-li motor v chodu a spojka je sepnutá, točí se předlohová hřídel.  Je-li motor v chodu a spojka je rozepnutá, netočí se předlohová hřídel.  Je-li vozidlo v pohybu, otáčí se kola vozidla a otáčí se hnaný hřídel a sním i ozubená kola.
	Obr. 1b
Pro přenos síly od motoru na kola je nutné posunout příslušné řazené kolo hnaného hřídele do ozubení příslušného ozubeného kola předlohového hřídele. Tato kola pak vytvoří zubové soukolí. Ozubená kola tohoto soukolí však mají rozdílný průměr a tedy i rozdílný počet zubů. Rozdílná je i obvodová rychlost. Pro hladké spojení, je nutné obvodovou rychlost vyrovnat. To je úkol pro řidiče (Obr.1b - jednička) a (Obr. 1c - dvojka).	Obr. 1c
Řidič má možnost otáčky předlohové hřídele zvýšit přidáním plynu při řazení na nižší převodový stupeň.
Postup	Obr. 2a
1. Upravit rychlost jízdy (zpomalit vozidlo – uvolněním pedálu akcelerátoru, případně i přibrzděním provozní brzdou) na potřebnou rychlost (Obr. 2a).
	Obr. 2b
2. Sešlápnout pedál spojky a zařadit neutrál (Obr. 2b).
	Obr. 2c
3. Uvolnit pedál spojky a rychle sešlápnout pedál akcelerátoru „nadávkovat meziplyn“ (Obr. 2c).
	Obr. 2d
4. Sešlápnout pedál spojky a zařadit nižší převodový stupeň (Obr. 2d).
	Obr. 2e
5. Uvolnit pedál spojky (Obr. 2e).
Řidič má možnost otáčky snížit krátkodobým propojením předlohové hřídele s motorem ve volnoběžných otáčkách při řazení na vyšší převodový stupeň.
Postup	Obr. 3a
1. Upravit rychlost jízdy (rozjet vozidlo) na potřebnou rychlost doporučenou výrobcem (Obr. 3a).
	Obr. 3b
2. Sešlápnout pedál spojky a zařadit neutrál v převodovce (Obr. 3b).
	Obr. 3c
3. Uvolnit pedál spojky (Obr. 3c).
	Obr. 3d
4. Sešlápnout pedál spojky a zařadit vyšší převodový stupeň (Obr. 3d).
	Obr. 3e
5. Uvolnit pedál spojky (Obr. 3e).
Shrnutí na závěr
Při řazení nedochází k vyrovnávání obvodových rychlostí ozubených kol na předlohovém a hnacím hřídeli pomocí žádného zařízení. Proto při řazení na vyšší převodové stupně je nutné při vyřazení a před zařazením dvakrát vyšlápnout spojkový pedál a při podřazení na nižší převodový stupeň používáme navíc tak zvaný meziplyn. Tyto převodovky se již do nově vyrobených vozů neinstalují. Jejich hlavní nevýhodou je nutná zkušenost pro řazení, od které se odvíjí i jejich životnost.
Synchronizované převodovky	Obr. 4
Přenos síly od motoru na předlohovou hřídel může být totožný. Na rozdíl od nesynchronizované převodovky, jsou všechna ozubená kola předlohového hřídele, trvale spojena se všemi koly hnaného hřídele. Jsou to řazená kola rychlostních stupňů. Na rozdíl od nesynchronizované převodovky, se řazená kola na hnaném hřídeli volně otáčí. Řazená ozubená kola mají ještě jedno pomocné ozubení s přímými zuby. Toto pomocné ozubení slouží jako jedna část zubové spojky (Obr. 4 - řazené kolo).
	Obr. 5
Druhou část zubové spojky tvoří jádro synchronní spojky. Je to ozubené kolo, jehož moduly zubů jsou shodné s pomocným ozubením. Jádro synchronní spojky je spojeno s hnaným hřídelem drážkováním. Jádro synchronní spojky má drážky (zpravidla jde o 3, někdy lze vidět i 5 drážek), do kterých zapadá jištění synchronní spojky (Obr. 5 - jádro).
	Obr. 6
Třetí část zubové spojky tvoří přesuvná objímka. Přesuvná objímka má jen vnitřní ozubení. Na vnější části je drážka pro řadicí vidličku. Přesuvná objímka je neustále vnitřním ozubením spojena s vnějším ozubením jádra synchronní spojky. Objímka je na jádru aretována, kvůli zamezení nechtěného pohybu. Vnitřní ozubení objímky má opět stejný modul zubů jako je modul na pomocném ozubení řazeného kola. Stejné moduly zubů umožňují vzájemné spojení. Vedle pomocného ozubení je na řadicím kole kuželová třecí plocha sloužící jako jedna část třecí spojky (Obr. 6 - řazené kolo).
	Obr. 7
Další část třecí spojky tvoří synchronní kroužek. Jeho vnitřní část má také kuželovou plochu, zpravidla ji tvoří mosazná výstelka (Obr. 7 - synchron).
	Obr. 8
Než dojde k pevnému zubovému spojení, dojde nejprve ke spojení pomocí tření. Otáčky jádra se přenáší na synchronní kroužek a synchronní kroužek třením roztáčí nebo zpomaluje řazené kolo. V okamžiku, kdy jsou otáčky obou kol synchronní (stejné), přesune se objímka a zubová spojka je uzavřena. Převodový stupeň je zařazen (Obr. 8 - celá sestava).
Postup při řazení na vyšší i nižší převod je stejný  Upravit rychlost jízdy (rozjet nebo zpomalit vozidlo)  Uvolnit zcela pedál akcelerátoru.  Sešlápnout pedál spojky a zařadit požadovaný převodový stupeň.  Uvolnit pedál spojky.
Shrnutí na závěr
Při řazení mezi jednotlivými rychlostními stupni dochází k vyrovnávání otáček předlohového a hnaného hřídele pomocí synchronizační spojky. Ta však vyžaduje rovnoměrný tlak na hlavici řadicí páky ve směru řazeného rychlostního stupně a každé přerušení tlaku na řadicí páku přerušuje i synchronizaci. Zvýšení tlaku na řadicí páku řazení neurychlí. Díky synchronizační spojce není nutné používat dvojité vypínání spojky a při podřazení ani meziplyn.