uvod

Spojka je umístěna mezi motorem a převodovkou a její funkcí je, kromě zajištění přenosu síly z motoru na převodovku, zejména pak krátkodobé rozpojení této síly (při řazení převodových stupňů a při zastavení) a také pozvolné připojení této síly (při rozjezdu).
U nákladních automobilů se nejčastěji užívá spojka kotoučová suchá třecí, jedno nebo více lamelová. Její hlavní části jsou setrvačník motoru (třecí kotouč), spojková lamela s obložením a přítlačný kotouč. Přítlačný kotouč je ovládán vypínacím mechanizmem spojky.
Životnost spojky největší měrou ovlivňuje způsob jízdy. Při rozjezdech i při řazení převodových stupňů nenecháme spojku příliš dlouho prokluzovat, například zbytečně pomalým uvolňováním pedálu spojky. Při pomalém popojíždění užijeme stupeň „C“ apod.

funkce

Funkce spojky

Spojka je umístěna mezi motorem a převodovkou (přitom setrvačník motoru je společnou součástí jak motoru, tak i spojky).

V klidové poloze je spojka sepnuta a její funkcí je přenášet sílu motoru dál na převodovku a přes další převodná ústrojí až na hnací kola automobilu.

V některých případech, například za jízdy ze svahu, přenáší spojka sílu obráceně, tedy z převodovky (která je „poháněna“ koly vozidla) zpět na motor (motor se roztáčí do vyšších otáček, říkáme, že brzdíme motorem).

Zatímco se ale spalovací motor otáčí stále (i jen na volnoběžné otáčky), od kol vozidla požadujeme jejich úplné zastavení. Je tedy nutné otáčky motoru nějakým způsobem odpojit od převodovky a tím i od hnacích kol vozidla.

Funkcí automobilové spojky tedy musí být také schopnost jejího rozpojení a přerušení přenosu síly z motoru na převodovku. Děje se tak po dobu, po kterou je pedál spojky zcela sešlápnutý a vypínací mechanizmus spojku rozpojil. Rozpojení spojky je vlastně pracovní polohou spojky a v této poloze je spojka, respektive spojkové ložisko namáháno. Proto přerušení přenosu krouticího momentu mezi motorem a převodovkou pomocí spojky považujeme jen za krátkodobé, například při řazení převodových stupňů nebo při krátkém zastavení vozidla.

Další náročnou funkcí spojky je pozvolné připojení otáček motoru k převodovce při rozjezdu vozidla. Při plnění této funkce je pedál spojky sešlápnutý jen částečně, přičemž spojková lamela prokluzuje mezi setrvačníkem motoru a přítlačným kotoučem, a kromě spojkového ložiska je namáháno i obložení spojkové lamely. ^Poznámka

Každého pozvolného spojení spojky je dosaženo krátkodobým prokluzováním spojkové lamely, při kterém však dochází k tření a opotřebení jejího obložení.

konstrukce

Mechanizmus, respektive konstrukce spojky


Na konstrukci spojky se nás zkušební otázka přímo neptá a rovněž je pravdou, že jednotlivé části spojky na silnici určitě měnit nebudeme. Alespoň základní povědomí o konstrukci spojky bychom však měli mít.

U nákladních automobilů bývá nejčastěji užita spojka kotoučová suchá třecí, jedno nebo více lamelová. Řekneme si, co to znamená: Kotoučová – třecí segmenty, tj. setrvačník motoru, spojková lamela a přítlačný kotouč, mají tvar kotouče (talíře). Suchá – třecí součásti spojky nejsou uloženy (neotáčejí se) v olejové lázni. Třecí – síla je přenášena třením. Jednolamelová – velikost třecí plochy spojkové lamely ovlivňuje velikost síly, kterou je lamela schopna přenášet. Velikost třecí plochy jedné lamely je ale limitována průměrem lamely. Je-li nutné přenášet velkou sílu, musela by být jediná lamela značného průměru. To ale technicky není možné, a proto se v některých případech pro zvětšení třecí plochy používají spojky s více lamelami (vícelamelové).

Konstrukci kotoučové suché třecí spojky lze rozdělit na mechanizmus třecí (zajišťuje přenos síly a její pozvolné připojení) a mechanizmus vypínací (zajišťuje v závislosti na poloze spojkového pedálu vzájemné uvolnění či přitisknutí jednotlivých součástí třecího mechanizmu). Třecí mechanizmus tvoří setrvačník motoru, spojková lamela s třecím obložením a přítlačný kotouč. Vypínací mechanizmus tvoří spojkové ložisko, vypínací ústrojí na samotném přítlačném kotouči (tj. vypínací páky ovládané spojkovým ložiskem) a dále pak přenos (a nárůst) síly z pedálu spojky až na spojkové ložisko. Tento přenos síly bývá u nákladních automobilů hydraulický nebo vzduchový.

zivotnost

Životnost spojky

Už víme, že spojka se používáním opotřebovává. Při každém sešlápnutí spojkového pedálu je namáháno spojkové ložisko. Při prokluzování spojky, například při rozjezdu nebo při přeřazení na nižší převodový stupeň, je namáhána spojková lamela s obložením (spojková lamela se protáčí mezi setrvačníkem a přítlačným kotoučem a obložení lamely se tře o tyto díly). Obložení spojkové lamely je oproti ocelovému přítlačnému kotouči z měkčího materiálu. To proto, aby opotřebením trpěla zejména spojková lamela. Při opravě je pak finančně méně náročné vyměnit pouze lamelu. Přesto někdy dojde i k vydření přítlačného kotouče, a při opravě je nutné vyměnit i přítlačný kotouč. Při opravě nefunkční spojky nejsou drahé jen náhradní díly, ale také práce. Nutná demontáž převodovky je poměrně náročným úkonem. Proto se snažíme životnost spojky co nejvíce prodloužit.

Životnost spojky ovlivňuje: Způsob jízdy. Třecí mechanizmus šetříme tím, že spojku nenecháme zbytečně dlouho prokluzovat, zejména ne při vysokých otáčkách motoru (pedál spojky tedy neuvolňujeme příííliš pomalu). Jde-li o velmi pomalé popojíždění (například v koloně vozidel) neužijeme první převodový stupeň, abychom nízkou rychlost jízdy nemuseli regulovat prokluzem spojky, ale užijeme stupeň „C“, který je ještě pomalejší než „jednička“. Je-li spojka nadměrně namáhána, dochází vlivem tření k jejímu přehřátí, a přetížení spojky můžeme zaznamenat i čichem.

Pozor, i příliš rychlé uvolnění pedálu spojky může mít negativní dopady. Hrozí nevratná deformace lamely. Při přenosu síly z vnější (obvodové) části lamely s obložením, na unášeč lamely s vnitřním drážkováním, dochází k velkému mechanickému namáhání ve střední části lamely. Zvlněná lamela pak neumožňuje plynulý rozjezd, rozjezd je trhavý, motor se třese v silentblokách. Vypínací mechanizmus ušetříme tak, že nebudeme pedál spojky zbytečně sešlapovat (například při brzdění), nenecháme na spojkovém pedálu položenou nohu během jízdy apod.

Včasná kontrola a údržba je další faktor ovlivňující životnost spojky. Při plně sešlápnutém pedálu spojky musí být vypínací mechanizmus spojky schopen spojku zcela rozpojit. Naopak při nesešlápnutém pedálu spojky musí spojka přenášet sílu motoru bez prokluzu spojkové lamely. Tyto vlastnosti spojky kontrolujeme a udržujeme je v odpovídajícím stavu. Pokud nelze spojku zcela rozpojit, nebo pokud spojka prokluzuje, dochází k výraznému zkrácení životnosti spojky. Kontrolu vypínacího mechanizmu spojky můžeme provést tak, že vozidlo zabrzdíme a při spuštěném motoru sešlápneme zcela pedál spojky. Po krátké prodlevě pomalu přesouváme řadicí páku k poloze zpětného chodu (ten není synchronizován). Je-li snaha o zařazení zpětného chodu provázena „delším zvukovým efektem“, znamená to, že spojka není zcela rozpojena. Nedojde-li k úplnému rozpojení spojky, pak se spojková lamela stále částečně tře o setrvačník motoru a samozřejmě podléhá zvýšenému opotřebení. Důvodem této závady může být nedostatek brzdové kapaliny a zavzdušnění hydraulického vypínacího systému spojky.

Prokluz spojky kontrolujeme tak, že zabrzdíme vozidlo parkovací brzdou a zařadíme vyšší převodový stupeň. Mírně zvýšíme otáčky motoru a pomalu uvolňujeme pedál spojky. Když se při těchto úkonech motor ihned nezastaví, ale zůstane v chodu při stále stojícím vozidle, spojka prokluzuje. Jednou z příčin může být zcela opotřebené nebo mastné obložení spojkové lamely. Prokluz spojky lze také rozpoznat při jízdě do svahu nebo při akceleraci, či deceleraci (zpomalování, brzdění motorem). Vozidlo výrazně nezmění svou rychlost, ale změní se otáčky motoru. U některých konstrukčních řešení lze prokluz spojky včasným zásahem seřídit a odstranit.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz