uvod

Teplotu chladicí kapaliny sledujeme během jízdy průběžně a aktuální teplotě musíme přizpůsobit způsob jízdy. U přehřátého motoru hrozí zadření pohyblivých částí motoru. U studeného motoru počítáme s nižším výkonem.
Informaci o teplotě chladicí kapaliny poskytuje teploměr umístěný na přístrojové desce. Dojde-li k přehřátí motoru je informace z teploměru zdůrazněna rozsvícením červené výstražné kontrolky a u některých vozidel i akustickým signálem.
Motor má tendenci k přehřátí například za horkého dne při zatížení v dlouhém stoupání. Jedná-li se současně i o popojíždění v koloně s častými rozjezdy, je riziko přehřátí ještě vyšší. Důvodem přehřátí může být také dlouhé couvání nebo technická závada.
Mírně přehřátý motor se snažíme ochladit změnou způsobu jízdy – motor nezatěžujeme na plný výkon. Došlo-li k výraznému přehřátí, bude nutné zastavit vozidlo a motor vypneme. Dále motor necháme vychladnout a případně doplníme chladicí kapalinu.

vyznam

Význam signalizace

Signalizace teploty, respektive informace o teplotě chladicí kapaliny není na přístrojové desce jen a jen proto, abychom předešli přehřátí motoru. Optimální teplota chladicí kapaliny se pohybuje mezi 80°C až 90°C. Vyšší teplota, ale i nižší teplota motoru neprospívá. Aktuální teplotu proto sledujeme z různých důvodů:

Přehřátí motoru je ale přece jen nejzávažnější důvod, proč teplotu sledujeme. Při vysoké teplotě se zvyšuje tepelná roztažnost kovových částí motoru, snižuje se viskozita („hustota“) motorového oleje a hrozí zadření pohyblivých částí motoru, tzn. ventilů, pístů apod.

Studený motor (cca 60°C a nižší) pracuje v „nezdravém“ režimu. Zkušenější řidič pozná už sluchem, že by od motoru neměl požadovat plný výkon. Z předmětu „Teorie jízdy“ víme, že nezahřátý motor nevytáčíme do vysokých otáček, protože nezahřátý motor podléhá většímu opotřebení. Ti otrlejší, kteří by přes veškerá doporučení přece jen u studeného motoru sešlápli hlouběji plynový pedál, se stejně očekávaného vyššího výkonu nedočkají. Vozidlo bude mít menší akceleraci a s tím je nutné počítat v silničním provozu.

Studený motor neposkytuje komfort jízdy pro osádku vozidla. Jinými slovy, nebude funkční topení, bude se mlžit přední sklo apod. A protože komfort jízdy přímo souvisí s bezpečností jízdy, bude lepší zejména v zimních měsících s jízdou počkat, až se motor ohřeje alespoň na přijatelnou teplotu.

signal

Způsob či forma signalizace

Informaci o průběžné teplotě chladicí kapaliny poskytuje řidiči teploměr, který je spolu s ostatními sdělovači umístěn na přístrojové desce vozidla.

Jestliže dojde k přehřátí motoru, tzn. že teplota stoupne cca nad 90°C, je tato vážná závada ještě navíc signalizována i červenou výstražnou kontrolkou. Červená výstražná kontrolka má zajistit pozornost řidiče pro případ, že by řidič přehlédl informaci o teplotě chladicí kapaliny uvedenou na teploměru. Aby řidič nepřehlédl i rozsvícení výstražné kontrolky, je u některých vozidel rozsvícení této kontrolky doplněno ještě i akustickým signálem.

prehrati

Důvody přehřátí

Většina silničních nákladních automobilů má motor chlazený kapalinou, která se ochlazuje náporem vzduchu v chladiči. Proudění vzduchu chladičem je za určitých okolností podporováno ventilátorem. Jestliže proud vzduchu procházející chladičem je malý, dochází k problému. Důvodem přehřátí motoru tedy může být:

Velmi pomalá jízda, při níž je nápor vzduchu malý a samotný ventilátor nezvládne chladicí kapalinu silně zatíženého motoru uchladit. Tato situace nastává v horském dlouhém a strmém stoupání, nebo při dlouhém popojíždění v koloně s častými rozjezdy.

Rovněž při delším couvání je proudění vzduchu chladičem závislé jen na ventilátoru.

Technická závada může mít mnoho podob, může se jednat i o zanedbanou údržbu vozidla.

postup

Postup při přehřátí motoru

Mírně přehřátý motor (ručička teploměru se blíží k červenému poli) lze v některých případech ještě částečně ochladit změnou způsobu jízdy. Snížíme rychlost a tím snížíme zatížení motoru. Zkontrolujeme, zda jsou zcela otevřeny clony, které regulují množství vzduchu procházejícího chladičem. Ochlazování chladicí kapaliny v chladicím systému podpoříme tím, že zapneme topení v interiéru vozidla a ventilátor topení přepneme na nejvyšší stupeň.

V případě silně přehřátého motoru (ručička teploměru je v červeném poli) je nutné na nejbližším vhodném místě zastavit vozidlo a vypnout motor. Motor musíme nechat vychladnout. Pokud to konstrukční řešení vozidla umožní, motor odkryjeme, aby okolní chladnější vzduch ochlazování motoru urychlil.

Příčinou nebo důsledkem přehřátí motoru bude téměř vždy nedostatek chladicí kapaliny. Kapalinu (nouzově i jen vodu) bude nutné před další jízdou doplnit. Nejbezpečněji tento úkon provedeme až po vychladnutí motoru. Pokud bychom chtěli kapalinu doplnit před vychladnutím motoru, musíme počítat s tím, že chladicí systém je pod tlakem a při otevírání víčka expanzní nádoby nebo víčka chladiče hrozí opaření unikajícími parami nebo horkou kapalinou. Víčko proto uvolňujeme postupně, aby horké páry unikly ještě před jeho úplným sejmutím (přitom použijeme pracovní rukavice). Doplnění chladicí kapaliny provádíme po malých dávkách, aby náhlým ochlazením studenou kapalinou nedošlo k poškození motoru. Po doplnění chladicí kapaliny zkontrolujeme, ještě před další jízdou, zda kapalina neuniká nebo zda se neprojevila jiná zjevná závada v systému chlazení.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz