uvod

Olej v motoru promazává styčné plochy pohyblivých částí motoru (např. klikovou hřídel, ojnice, písty atd.) a snižuje tak tření těchto částí. Motorový olej přispívá též k chlazení motoru a brání korozi. Správné množství oleje je pro chod motoru naprosto nezbytné!
Množství oleje v motoru kontrolujeme před jízdou, vozidlo přitom musí stát na rovině. Kontrola se provádí měrkou, hladina oleje se musí pohybovat mezi ryskami minimum a maximum. Nedostatečné (i přebytečné) množství oleje může motor vážně poškodit.
Pro doplnění scházejícího oleje použijeme nalévací otvor. Po sejmutí víčka nalévacího otvoru doplňujeme výhradně jen olej stanovený výrobcem vozidla. Olej doplňujeme po menších dávkách a průběžně kontrolujeme hladinu, aby nepřesáhla rysku „max.“.
Motorový olej chodem motoru, ale i stářím, ztrácí své vlastnosti a po čase je nutná jeho výměna. Intervaly pro výměnu oleje závazně stanovuje výrobce vozidla, orientačně bývá výměna předepsána po ujetí cca 30 000 až 150 000 km. Současně se vždy mění i olejový filtr.

vyznam

Olej v motoru maže, chladí a plní další funkce, bez oleje to ani na chvíli nejde…

Bez oleje v motoru to opravdu nejde. O tom svědčí i dobře známá kontrolka, která se rozsvítí, pokud v systému mazání motoru dojde k nějaké závadě. Závadou může být například i nedostatečné množství oleje v motoru.

Olej v motoru plní řadu funkcí:

Především jde o snížení tření pohyblivých částí motoru.

Motorový olej se podílí i na odvodu nadměrného tepla, které vzniká spalovacím procesem vznětového nebo zážehového motoru.

Olej brání korozi kovových částí motoru.

Motorový olej splachuje nečistoty, které vznikají spalovacím procesem. Hořením paliva v pracovním prostoru motoru vzniká tzv. karbon, který ulpívá na vnitřních stěnách motoru. Tento karbon je přísadami v motorovém oleji rozpouštěn, splachován ze stěn pracovního prostoru a částečně se zachycuje v olejovém filtru.

Aby motorový olej plnil své funkce, musí jej být v motoru dostatek a musí mít zachované své vlastnosti. Chodem motoru však olej ubývá (spotřebovává se) a také se znečisťuje, čímž ztrácí své schopnosti. Proto je nutná kontrola dostatečného množství oleje, jeho případné doplnění a po čase i jeho výměna.

Mazání motoru je natolik důležité, že se trochu vzdálíme od znění otázky a velmi stručně si vysvětlíme, jak vlastně systém mazání pracuje. U automobilů bývá nejčastěji užito tzv. tlakové mazání „ze skříně“ nebo „z nádrže“.

Ve spodní části motoru, přesněji ve spodní části klikové skříně, které říkáme vana motoru, je volně uloženo několik litrů motorového oleje. Do oleje je u dna klikové skříně ponořen sací koš olejového čerpadla, proto v tomto případě mluvíme o „tlakovém mazání ze skříně“.

U terénních vozidel, u kterých dochází k velkému náklonu, bývá olej soustředěn v samostatné nádržce, aby při náklonu vozidla nehrozilo přelití oleje k jedné straně a obnažení sacího koše čerpadla. V tomto případě mluvíme o tlakovém mazání „z nádrže“.

V obou případech je olej nasáván olejovým čerpadlem (ze skříně nebo z nádrže) a pod tlakem je kanálkami v bloku motoru tlačen k jednotlivým mazacím místům, kde promazává klikovou hřídel, ojnice, pístní čepy, rozvodový mechanizmus atd. Z těchto míst olej odkapává zpět do vany motoru a opětovně je nasáván olejovým čerpadlem. Na své cestě prochází tlakový olej také olejovým filtrem, kde je zachycena část nečistot, které se do oleje přimísily.

Řekli jsme si, že olejové čerpadlo tlačí olej k jednotlivým mazacím místům pod tlakem. Předepsaný tlak motorového oleje je důležitý k tomu, aby se olej dostat všude tam, kde je potřebný. Proto je u většiny nákladních automobilů informace o tlaku motorového leje uváděna na displeji přístrojové desky.

U starých nákladních automobilů (bez elektroniky) býval na přístrojové desce kulatý tlakoměr se stupnicí a ručičkou a k tlakoměru byl potrubím a hadičkami přiveden z motoru tlakový olej.

kontr

Pravidelnou kontrolou množství oleje v motoru předejdeme výdajům za opravu motoru

Dostatečné množství oleje v motoru kontrolujeme před jízdou. Před jízdou proto, že během odstavení vozidla měl olej možnost, aby všechen stekl z různých částí motoru do vany motoru. Kontrolní měrkou pak zjistíme skutečnou výšku hladiny oleje. Pokud bychom kontrolovali množství oleje ihned po jízdě, bude část oleje rozstříkána po vnitřních stěnách motoru, další částí oleje budou naplněny mazací kanálky, a ve vaně motoru bude proto oleje méně. Jestliže bychom v této situaci olej doplnili, bude jej ve skutečnosti více, než je předepsané množství, což motoru také neprospívá.

Při kontrole motorového oleje musíme splnit ještě další podmínku – vozidlo musí stát na podélné i příčné rovině. Je zřejmé, že náklonem vozidla by naměřené množství oleje v motoru bylo zkreslené.

U nákladních automobilů slouží k měření množství oleje často drátěná měrka, která prochází otvorem v bloku motoru a ústí v hladině motorového oleje ve spodní části klikové skříně.

Novější automobily bývají kromě měrky vybaveny ještě také elektronickým snímačem, který informaci o množství oleje v motoru odesílá na displej přístrojové desky. Jsou i jiné způsoby kontroly množství oleje, například může být užito kontrolní okénko nebo kontrolní otvor (často na motocyklech) apod.

Při kontrole měrku vysuneme, a protože je chodem motoru postříkána od oleje, utřeme ji. Měrku opět zasuneme a vyjmeme z motoru. Nyní je už na měrce zjevně ohraničená stopa po oleji. Stopa oleje na měrce musí dosahovat mezi spodní a horní rysku, tedy mezi rysky označující minimální a maximální množství oleje v motoru. Někdy mohou být rysky nahrazeny zářezem, zploštělým tvarem části měrky apod. A jak splnit požadavek na „pravidelnou“ kontrolu množství oleje? Máme-li vyrazit s neznámým vozidlem, určitě zkontrolujeme olej vždy před jízdou. Pokud si u známého a novějšího vozidla vyzkoušíme, že spotřeba motorového oleje není velká, bude stačit, když olej zkontrolujeme například vždy při každém druhém či třetím tankování paliva. U staršího vozidla, jehož motor už má najeto třeba i několik set tisíc kilometrů lze předpokládat zvýšenou spotřebu oleje. Olej zde budeme kontrolovat už po ujetí tisíce či několika tisíc kilometrů.

dopl

Doplňujeme výhradně jen olej stanovený výrobcem vozidla

Pokud jsme na kontrolní olejové měrce zjistili, že hladina oleje dosahuje minimální hodnoty, nebo je oleje dokonce ještě méně (to se nám ale nesmí stát), musíme olej neprodleně doplnit. K doplnění oleje slouží nalévací otvor opatřený víčkem. Po sejmutí víčka dbáme na to, aby se do otvoru nedostaly okolní nečistoty.

Pro doplňování motorového oleje platí dvě hlavní zásady: K doplnění musíme použít pouze olej stanovený výrobcem vozidla. Přitom bychom měli mít alespoň základní povědomí o dvou veličinách, respektive vlastnostech motorových olejů: Viskozita. Odborněji mluvíme o míře vnitřního tření v daném oleji. Srozumitelnější pro nás ale asi bude, když si řekneme, že mluvíme „o hustotě“ motorového oleje. Viskozita oleje se mění v závislosti na teplotě, je však žádoucí, aby tyto změny byly co nejmenší. Informace o viskozitě oleje je udávána dle klasifikace SAE. Tato norma rozlišuje třídy viskozity vhodné pro zimní provoz (např. 5W, 20W apod.) a třídy viskozity vhodné pro letní provoz (např. 20, 50 apod.). Čím jsou tato „pomyslná“ čísla vyšší, tím je olej viskóznější, tedy je „hustší“. Výkonnostní třída motorového oleje určuje přípustnou míru zatížení (teplotou, tlakem), při níž ještě nedochází k výraznému zhoršení vlastností oleje. Výkonnostní třídy jsou stanoveny evropskou normou ACEA, nebo americkou normou API, nebo tzv. podnikovými normami, například VW apod. Výrobci olejů pak u příslušného oleje uvádí, jaké normy olej splňuje.

Oleje nesmíme nalít více, než je jeho maximální povolené množství, viz horní ryska na měrce. Proto olej doléváme po částech a průběžně kontrolujeme měrkou výšku jeho hladiny. Po doplnění oleje zkontrolujeme „zda se dílo podařilo“. Zkontrolujeme, zda je uzávěr nalévacího otvoru zpět na svém místě a nastartujeme motor. Po nastartování motoru musí zhasnout červená výstražná kontrolka ve tvaru olejničky signalizující závadu v systému mazání a tlakoměr musí ukázat výrobcem vozidla předepsaný tlak oleje.

vymena

Interval pro výměnu oleje udává výrobce vozidla

Motorový olej se opotřebovává podobně jako jiné součásti vozidla. Své vlastnosti ztrácí nejen počtem ujetých kilometrů, ale i stářím, a po čase je nutná jeho výměna.

Velmi orientačně můžeme zjistit stupeň opotřebení motorového oleje už jen vytažením olejové měrky. Je-li olej černý, má své nejlepší období už za sebou. Samozřejmě přesněji lze kvalitu oleje určit laboratorním rozborem a zkouškami.

Směrodatný interval pro výměnu oleje je stanoven výrobcem vozidla. Výrobce stanoví časový interval pro výměnu oleje, například 1 rok a dále interval týkající se počtu ujetých kilometrů, například 50 000 km. Olej se pak mění podle toho intervalu, který nastane dříve. Nákladní automobil by měl být neustále v provozu (aby se zaplatila jeho cena) a tak se obvykle olej mění podle intervalu stanoveného počtem ujetých kilometrů. Velikost tohoto intervalu ale závisí na mnoha faktorech, na kvalitě oleje, na množství oleje v motoru, na režimu jízdy (krátké nebo dlouhé trasy) apod. Nelze tedy říci jedno číslo. Interval stanovený výrobcem vozidla pro výměnu oleje se může pohybovat v rozmezí cca 30 000 až 150 000 km.

Došlo-li na výměnu oleje, měníme olej za tepla. Teplý olej má menší viskozitu tj. „hustotu“ a tedy teplý a řidší olej pak snáze steče ze všech skulin a vnitřních stěn motoru do připravené nádoby. Samozřejmě po odšroubování zátky vypouštěcího otvoru umístěného ve vaně motoru. Důkladným vypuštěním znečištěného oleje pak nový olej nebude znehodnocen zbytky starého a opotřebeného oleje. Po vypuštění starého oleje vyměníme olejový filtr. Je-li filtr na svém místě, zašroubujeme nazpět zátku na vaně motoru a nalévacím otvorem naléváme nový olej, jehož hodnoty odpovídají požadavkům výrobce vozidla. Výrobce vozidla rovněž udává množství olejové náplně. Pokud jsme si stanovený počet litrů odměřili, nemusíme se obávat přeplnění motoru nadměrným množstvím oleje. V závěru překontrolujeme těsnost nově namontovaného olejového filtru, zátky na vaně motoru apod. Výměna oleje je náročný úkon z hlediska ochrany životního prostředí. Opotřebený olej a olejový filtr je nebezpečný odpad, který musí být ukládán podle příslušných předpisů. Při manipulaci s oleji nesmí dojít k jejich odkapávání na zem (v některých servisech se nenechá olej z motoru vytékat, ale je vysáván).

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz