uvod

 Tlak v pneumatikách je předepsán výrobcem vozidla, měříme jej tlakoměrem na nezahřátých pneumatikách. Předepsaný tlak je udáván v různých jednotkách, po menším zaokrouhlení platí: 100 kPa (kilopascal) = 0,1 MPa (megapascal) = 1 bar (bar) = 1 atm (atmostéra).

 Hloubku hlavních dezénových drážek měříme hloubkoměrem, u letních pneumatik nesmí být hloubka menší než 1,6 mm, u zimních nesmí být hloubka menší než 6 mm (v době povinného užití zimních pneumatik a u vozidel s max. hmotností převyšující 3 500 kg). Orientačně zjistíme ojetí pneumatik pomocí indikátorů TWI.

tlak

Kontrola tlaku vzduchu v pneumatikách

Správný tlak v pneumatikách má významný vliv na: Bezpečnost jízdy. Komfort jízdy. Životnost pneumatik Hospodárnost provozu. Životnost dalších dílů podvozku. Vozidlo s nesprávně nahuštěnými pneumatikami je nestabilní při změnách směru jízdy, má delší brzdnou dráhu, nižší jízdní komfort, hrozí mechanické poškození pneumatiky i ráfků kol a při jízdě s podhuštěnými pneumatikami se zvyšuje i spotřeba paliva. Podhuštěné pneumatiky se nadměrně opotřebovávají po vnějších okrajích běhounu. Naopak přehuštěná pneumatika se nadměrně opotřebovává na středu běhounu.
Tlak kontrolujeme přesným tlakoměrem a to vždy na studených, jízdou nezahřátých, pneumatikách. Nejprve odšroubujeme čepičku ventilku a tlakoměr na ventilek přitiskneme tak, aby kolem vstupního otvoru tlakoměru neunikal vzduch. Přečteme údaj na tlakoměru a dalším přihuštěním (či odpuštěním) vzduchu upravíme na tlak předepsaný výrobcem vozidla.
Před zpětným našroubováním čepičky ventilku se ujistíme, že vzduch z ventilku neuniká. K tomu použijeme mýdlovou vodu, z níž by unikající vzduch vytvořil bublinu.
V některých případech se používá k huštění pneumatik dusík, nebo směs dusíku např. s argonem. Tyto směsi jsou všeobecně inertní (nečinné, neaktivní) a tedy nedochází k výraznější změně tlaku při změně teploty pneumatiky. Nahuštění pneumatiky na předepsaný tlak je stabilnější, jízda je bezpečnější.

hloubka

Kontrola hloubky drážek dezénu pneumatiky

Úkolem dezénových drážek je zajistit odvod vody z prostoru mezi pneumatikou a vozovkou. Pokud odvod vody není dostatečný (dezénové drážky jsou příliš mělké), vytvoří se mezi pneumatikou a vozovkou vrstva vody, díky které se vozidlo stává neovladatelným. Tomuto jevu říkáme aquaplaning. Schopnost odvádět vodu je tedy závislá na hloubce dezénových drážek. Hluboká drážka logicky odvede více vody než drážka mělká, nebo dokonce pneumatika bez drážek. Dalším úkolem dezénu pneumatiky je zajistit trakci (přenos síly) na adhezně slabších místech (bláto, štěrk, tráva, sníh atd.).
Aby pneumatika mohla splnit vše, co se od ní očekává, musí mít činná plocha pláště pneumatiky (tj. plocha pneumatiky přicházející do styku s vozovkou) po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u všech kol nákladních vozidel a autobusů nejméně 1,6 mm. V období povinného užití zimních pneumatik musí být hloubka hlavních dezénových drážek zimní pneumatiky u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm, a to na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Přitom ojetí pneumatik na uvedené hodnoty považujeme za krajní mez. V lepším případě vyměníme pneumatiku za novou dříve, než ojetí pneu těchto mezních hodnot dosáhne.
Hloubku dezénových drážek kontrolujeme hloubkoměrem (popř. posuvným měřidlem) a to v hlavních dezénových drážkách a na několika místech obvodu pneumatiky.
K orientačnímu zjištění používáme indikátory opotřebení pneumatik označené z boku pneumatiky šipkou, respektive trojúhelníčkem, případně i písmeny TWI (TREADE WEAR INDICATION). Indikátory TWI jsou umístěny v hlavních dezénových drážkách v celé šíři běhounu. Jedná se o gumové nálitky na dně hlavních dezénových drážek, vysoké 1,6mm. Po obvodu pneumatiky jsou tyto indikátory umístěny na několika místech, takže při kontrole není nutné kolem otáčet. Samozřejmě i zde platí, že při ojetí pneumatiky až k indikátorům TWI je nutné pneumatiku vyměnit za novou. Jestliže indikátory opotřebení splynou s okolním běhounem, považujeme pneumatiku za nebezpečnou. Problematické je využití indikátorů TWI na zimních pneumatikách nákladních automobilů, protože legislativa v různých zemích není na minimální hloubce zimního dezénu zcela sjednocena, a tak výrobci vzniká problém jak vysoké indikátory vyrobit. Řešení tohoto problému snad najdeme na pneumatikách vyrobených po roce 2016. Rozhodně však nic nezkazíme, pokud hloubku dezénových drážek na povinně užité zimní pneumatice ověříme hloubkoměrem.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz

Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena