Co nevíte o zkušebních testech a o tzv. „nových“ testových otázkách

V internetovém prostoru je řada soukromých firem, které se v cestě za ziskem populisticky snaží využít vaši touhu po testech autoškoly. Přitom není ve vašich silách rozpoznat, zda jednotlivé testové otázky z těchto zdrojů jsou v platném znění, anebo zda tzv. nové testové otázky Ministerstvo dopravy skutečně zařadí ke zkouškám. Abyste se nestali obětí těchto, ne vždy zcela férových aktivit, bude nejjistější pro procvičování použít oficiální stránky Ministerstva dopravy. Více…

Závěrečný souhrnný test se skládá z 25 otázek, které se vztahují k různým tématům a jsou ohodnoceny jedním až čtyřmi body. Plný počet bodů je 50, na hodnocení „prospěl“ stačí 43 bodů. Na vykonání zkoušky je stanovena doba 30 minut. Zkušební test má svá pravidla i úskalí. Všechny platné testové otázky je Ministerstvo dopravy povinno uveřejnit ve Věstníku dopravy. Zde také najdete tzv. nové testové otázky skutečně zařazené ke zkouškám. Více…

Pro úspěšné složení závěrečné zkoušky je dobré se seznámit skutečně se všemi testovými otázkami. Nejrychleji toho dosáhneme procházením jednotlivých testových otázek, nikoliv procvičováním souhrnných, tzv. „ostrých“ testů. Více…

Pravda, mnozí se připravují na závěrečnou zkoušku právě jen procvičováním zkušebních testů (a někdy vás k tomu i média provokují). Stále však platí, že „magorské“ klikání na A, B a C nemá téměř nic společného se systematickou výukou a se souhrnnou znalostí pravidel silničního provozu a se schopností tato pravidla užívat v praxi. Více…

Nástrahy internetového prostoru v souvislosti s testy autoškoly

Přesto, že vám vaši učitelé říkají, že pouhým klikáním na testové otázky pravidlům provozu neporozumíte, vy si nedáte říct, a přesto jsou testové otázky vaším hlavním zájmem. Právě tohoto vašeho laického zájmu pak populisticky využívají různé soukromé firmy, někdy i „schované“ za zdánlivě důvěryhodnými institucemi, a nabízí vám nejrůznější aplikace a weby s testy a testovými otázkami. Přitom vy nepoznáte, zda jsou testové otázky z těchto zdrojů uváděny v právě platném znění, anebo když chce někdo vybudit vaši zvýšenou zvědavost například tzv. „novými testovými otázkami“, pak nevíte, zda je Ministerstvo dopravy skutečně zařadí v daném znění mezi zkušební otázky apod. Abyste se nestali obětí těchto, ne vždy zcela férových aktivit, bude nejjistější používat pro procvičování testových otázek a zkušebních testů webové stránky Ministerstva dopravy, viz https://etesty2.mdcr.cz. Ministerstvo dopravy je ze zákona povinno znění všech zkušebních otázek vydat ve Věstníku dopravy. Zjednodušeně řečeno, co je na stránkách Ministerstva dopravy, to bude u závěrečných zkoušek.

Pozor, některé firmy jdou v cestě za ziskem až tak daleko, že se snaží stránky Ministerstva dopravy napodobovat. Chcete-li procvičovat opravdu platné testové otázky, pak je třeba se přesvědčit, zda jste skutečně na oficiálních stránkách Ministerstva dopravy.

Závěrečný test má svá pravidla i úskalí a je složen z otázek uveřejněných ve Věstníku dopravy

Test se skládá z 25 otázek. Jednotlivé otázky jsou hodnoceny jedním, dvěma nebo čtyřmi body. Maximální počet dosažitelných bodů je 50. Pro hodnocení zkoušky stupněm „prospěl“ je nutné získat nejméně 43 bodů.

Na vykonání zkoušky je zákonem č. 247/2000 Sb. stanovena doba 30 minut. Sestavení otázek v jednom testu určuje vyhláška č. 167/2002 Sb., viz přehled níže.

10 otázek

v testu

PPV – pravidla provozu

Otázky ověřují znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích a jejich užití řidičem.

1 otázka

2 body

4 otázky

v testu

ZBJ – zásady bezpečné jízdy

Otázky ověřují znalost zásad bezpečné jízdy a ovládání vozidla.

1 otázka

2 body

3 otázky

v testu

PPV – dopravní značky

Otázky ověřují znalost dopravních značek, světelných a akustických signálů, výstražných světel, speciálních označení vozidel a osob, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace včetně náležitého chování řidiče, jež odpovídá jejich významu.

1 otázka

1 bod

3 otázky

v testu

PPV – dopravní situace

Otázky ověřují schopnost řešení dopravních situací.

1 otázka

4 body

2 otázky

v testu

PPV – podmínky provozu vozidel

Otázky ověřují znalost předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

1 otázka

1 bod

2 otázky

v testu

PPV – související předpisy

Otázky ověřují znalost předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích.

1 otázka

2 body

1 otázka

v testu

ZP – zdravotnická příprava

Otázky ověřují znalost zdravotnické přípravy.

1 otázka

1 bod

Celkem

25 otázek

Výše je uváděna skladba elektronického zkušebního testu dle vyhlášky č. 167/2000 Sb.

Celkem

50 bodů

Každý vygenerovaný elektronický test je originálem. Mění se pořadí otázek a rotují i správné odpovědi v rámci jedné otázky. Rozhodně se tedy neučte, že u otázky s obrázkem rozkvetlé jabloně je správná odpověď a). V elektronickém zkušebním testu může být tatáž správná odpověď vygenerována na pozici b) a vy budete vedle.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud chceme při výuce v autoškole o správné odpovědi diskutovat, pak musíme správnou odpověď definovat jejím zněním, nikoliv jen písmenkem, pod kterou byla umístěna.

Otázky jsou do testu vybírány náhodně z několika set otázek. Každá otázky má své číslo a pod tímto číslem je uveřejněna ve Věstníku dopravy, který je k dispozici ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Budete-li chtít ve Věstníku dopravy (viz https://etesty2.mdcr.cz) najít tzv. nové testové otázky, budou vás zajímat otázky začínající číslem příslušného roku. Otázky začínající číslem 21 jsou z roku 2021, otázky začínající číslem 23, jsou z roku 2023 apod.

Mimochodem, výrazy jako „ostrý test“ nebo „nové testové otázky“ mohou být v některých případech spíše jen marketingovým tahem pro zvýšení vaší zvědavosti.

Samostatné testové otázky nás dovedou k cíli rychleji než souhrnné testy

Jak už bylo uvedeno, zkušební test je složen z otázek na různá témata. Problém je ale v tom, že celkový počet otázek na určité téma (dle Věstníku dopravy) není zastoupen v takovém poměrném počtu, aby to odpovídalo poměru, v jakém jsou otázky na toto téma zastoupeny v jednom zkušebním testu.

Jinak řečeno. Příprava na zkoušku pomocí závěrečných (souhrnných či ostrých) testů je značně neefektivní. Zatímco na některé zkušební otázky nemusíme v souhrnném testu narazit vůbec (celkový počet otázek na dané téma dle Věstníku dopravy je příliš velký), jiné otázky se v souhrnném testu budou už opakovat (celkový počet otázek na toto téma dle Věstníku dopravy je příliš malý).

Chceme-li probrat skutečně všechny otázky, a co možná nejrychleji, nejefektivněji, pak probereme jednotlivé otázky podle témat, jednu za druhou.

Jestliže jsme se se všemi testovými otázkami už seznámili, pak si samozřejmě pro svůj klid můžeme několik souhrnných, tzv. „ostrých“ testů vyzkoušet.

Pouhým procvičováním zkušebních testů pravidlům provozu neporozumíme

To je věčné dilema žáků autoškol (a bohužel i některých provozovatelů autoškol) zda se naučit pravidla provozu systematickým probíráním potřebných ustanovení zákona nebo zda se naučit pouze na závěrečnou zkoušku procházením testových otázek nebo klikáním na závěrečné testy.

Znalost pravidel provozu má přímou souvislost s naší vlastní bezpečností, přičemž testové otázky nám pravidla provozu a nezbytné souvislosti nevysvětlí.

Závěr je jednoznačný. Účast na silničním provozu pouze na základě procvičování testových otázek nebo závěrečných testů je značně nebezpečná. Není však módní či moderní o tomto závěru mluvit. Známe ale vyšší počet nehod čerstvých držitelů řidičského oprávnění.

Stojí za úvahu, zda snad díl zodpovědnosti za tento stav nenese řada subjektů:

 Soukromé firmy mající přímý finanční prospěch z šíření testů. Tahají snad za nitky při činnosti Asociace autoškol a ovlivňují rozhodování pracovníků Ministerstva dopravy? Sofistikovaným způsobem vedou společnost ke svým cílům?

 Média a Ministerstvo dopravy. Tlak na média i na Ministerstvo dopravy může vést k tomu, že se ve veřejném prostoru (i v prostoru internetovém) často mluví a tzv. nových testových otázkách. Je to něco obdobného, jako když někdo vstřelí gól. Dozvíme se to okamžitě, ale že například chirurg úspěšně odoperoval lidské srdce, o tom nevíme nic. Informace o tzv. nových testových otázkách pak mohou v žácích autoškol vzbudit mylnou představu o jejich důležitosti.

 Žák autoškoly. Není-li mu způsob přípravy férově naznačen, anebo v dobrých autoškolách jednoznačně doporučen, pak sám na základě svého úsudku volí (obvykle v 18 ti letech), zda se naučí pravidla provozu nebo zda se naučí pouze na závěrečné zkoušky. Druhá možnost bývá lákavější.

 Autoškoly. Mezi autoškolami samozřejmě panuje konkurenční boj, a tak se některé autoškoly snaží žákům co nejvíce „vyjít vstříc“. Málokterý žák je totiž schopen ohodnotit autoškolu, která se jej snaží skutečně něco naučit. V oblibě jsou často autoškoly, které žákům řeknou: „Naučte se testy a přijďte na zkoušky.“

 Rodiče žáků autoškol, samozřejmě myšleno těch

 „…nácti“ letých. I rodiče žáků výuku v autoškole často podceňují. Zatímco na pobyt v Anglii, aby se potomek zdokonalil v angličtině, peníze jsou, autoškola bývá často vybírána ta nejlevnější. Přitom autoškola je disciplína, ve které jde o život.

Jak z této situace ven? Pomoci může přísloví „Každý si je svého štěstí strůjcem“.

Autoškola? Pohodlně! – www.schroter.cz

Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena