uvod

 

 

Řešení situací na křižovatkách

 

 

 Nejprve se seznámíme s několika nezbytnými ustanoveními zákona, bez jejichž znalosti nemůžeme správnému řešení situací na křižovatkách porozumět.

 Dále postupujeme ve třech krocích… V prvním kroku určíme, čím se vlastně budeme na křižovatce řídit.

 Ve druhém kroku vezmeme v úvahu odbočování vozidel. Při tom nám už musí být jasné například povinnosti řidiče odbočujícího vlevo.

 Ve třetím kroku určíme pořadí průjezdu vozidel a z toho vyplývající naše práva a povinnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zakon

 

 

Nezbytná ustanovení zákona

 

 

 

Pro řešení situací na křižovatkách platí jasná pravidla stanovená zákonem.

Než se pustíme do řešení, musíme se nejprve naučit několik nezbytných ustanovení.

 

A protože platí „co můžeš udělat hned, neodkládej na zítra“, využijeme hned odkazy na příslušná ustanovení § 61,  76,  21,  22,  70 a 75.

 

Jakoukoliv křižovatku, v provozu i ve zkušebním testu, pak snadno vyřešíme v následujících třech krocích.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

krok-1

 

 

      Krok první – Určíme „typ“ křižovatky

 

 

 

Nejprve rozhodneme, čím se vlastně budeme na křižovatce řídit.

Zákon č. 361/2000 Sb. v § 76 řeší

tzv. nadřazenost.

 

Z ustanovení vyplývá, že pokyny policisty jsou nadřazeny přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.

 

Stručně a zjednodušeně si můžeme pamatovat, že pokyny policisty jsou nadřazeny všemu.

 

Mimochodem, přechodná úprava provozu může být provedena například přenosnými svislými dopravními značkami (na červenobílém sloupku či stojánku), nebo přechodnými vodorovnými dopravními značkami (jsou vyznačeny na vozovce žlutou nebo oranžovou barvou).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Už tedy víme, že pokyny policisty jsou nadřazeny světelným signálům nebo dopravním značkám a pokyny policisty se budeme řídit nejdříve.

 

Jestliže v našem směru jízdy svítí zelený signál „Volno“, avšak policista nám dává pokyn „Stůj!“, jsme povinni zastavit vozidlo před hranicí křižovatky.

 

 

 

 

 

 

 

Neřídí-li křižovatku policista, řídíme se světelnými signály.

 

Pro jistotu si ještě jednou zopakujeme, že pokud by na křižovatce svítily světelné signály, ale křižovatku by současně řídil i policista, pak se budeme řídit jeho pokyny.

 

Současně platí, že světelné signály jsou nadřazeny dopravním značkám upravujícím přednost.

 

 

 

 

 

Pokud není křižovatka řízena policistou ani světelnými signály, pak se řídíme dopravními značkami upravujícími přednost. Platí jednoduchá zásada. Nejprve projedou vozidla přijíždějící ke křižovatce po hlavní pozemní komunikaci a až potom vozidla přijíždějící ke křižovatce po vedlejší pozemní komunikaci.

 

Jestliže by na světelných signálech na křižovatce svítilo trvale jen žluté přerušované světlo, nejedná se o řízenou křižovatku a platí již řečené, řídíme se dopravními značkami upravujícími přednost v jízdě.

 

 

 

 

 

 

 

Není-li křižovatka řízena policistou, ani světelnými signály a není rozlišena ani dopravními značkami upravujícími přednost, pak dle zákona platí obecná úprava provozu, tzn. přednost vozidel přijíždějících zprava.

 

Vždy když mluvíme o pravé či levé straně, máme na mysli strany ve směru pohledu příslušného řidiče. Například z pohledu řidiče zeleného vozidla nepřijíždí zprava žádné vozidlo (pohybuje se zde pouze chodec). Z levé strany, z pohledu řidiče zeleného vozidla, pak přijíždíme my, tj. vozidlo z výhledu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dosud nevysvětlená situace může nastat v případě, kdy je křižovatka rozlišena dopravními značkami upravujícími přednost a na dodatkové tabulce je vyznačen tvar hlavní pozemní komunikace vedoucí do zatáčky. Na takové křižovatce (není-li řízena policistou nebo světelnými signály) se samozřejmě řídíme dopravními značkami upravujícími přednost, ale vzájemně pak mezi vozidly přijíždějícími po hlavní pozemní komunikaci i vzájemně mezi vozidly přijíždějícími po vedlejší pozemní komunikaci platí přednost v jízdě vozidel přijíždějících zprava.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

 

 

 

 

 

 

krok-2

 

 

      Krok druhý – Vliv odbočování vozidel

 

 

Dobře si prohlédneme, zda některé z vozidel má zapnuté znamení o změně směru jízdy a řidič tak dává najevo svůj úmysl odbočit.

 

Především si uvědomíme, že řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech (§ 21, odst. 5).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odbočující řidič, vpravo i vlevo, má také povinnosti vůči chodcům, případně cyklistům (§ 5, odst. 2., písm. g) nebo § 70, odst. 2., písm. c)), kterým musí dát přednost.

 

 

 

 

 

 

 

Vliv odbočování některého z vozidel musíme dát do souvislosti s krokem prvním, v němž jsme rozhodli, zda se řídíme na křižovatce pokyny policisty, nebo dopravními značkami apod. Jestliže například přijíždíme ke křižovatce po hlavní pozemní komunikaci, a odbočujeme vlevo, pak nebudeme dávat přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu, které přijíždí po vedlejší pozemní komunikaci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

krok-3

 

 

     Krok třetí – Určíme pořadí průjezdu vozidel

 

 

V závislosti na typu křižovatky a v závislosti na případném odbočování vozidel určíme konečné pořadí průjezdu vozidel.

 

Z konečného pořadí pak nutně vyplývá pořadí průjezdu našeho vlastního vozidla a naše práva a povinnosti.

 

 

 

 

 

 

 

Zákon o silničním provozu sleduje nejen bezpečnost, ale také plynulost provozu.

 

Může proto nastat situace, ve které vozidla přijíždějící po hlavní i vedlejší pozemní komunikaci mohou projet křižovatkou současně. Samozřejmě za předpokladu, že se dráhy těchto vozidel nijak neprotínají.

 

Je-li současné projetí vozidel možné, dráhy vozidel se neprotínají a současně projíždějící vozidlo už nemusí dávat přednost v jízdě nikomu dalšímu, pak tuto možnost volíme jako správnou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autoškola? Pohodlně!www.schroter.cz

 

Copyright Zdeněk Schröter – všechna práva vyhrazena